„Víčkaři“, rozvědčík na Národní: to nepochopíš!

Zdánlivě nesourodá témata, jimiž se tento blog bude zabývat, hodlá autor dialekticky skloubit a učinit z nich jeden pochopitelný celek a postavit je, tak říkajíc, z hlavy na hlavu a obráceně.

Nejprve se věnujme „Víčkařům“. „Víčkaři“ je hnutí, jež jsme s nejmenovaným kamarádem ustavili. Staví se proti připevněným víčkům na pet láhvích nápojů. Rozhodli jsme se kandidovat ve volbách, abychom na tento neřád upozornili. Hodláme se zařadit mezi přiměřeně populistické strany, tak zvaně - catch-all-party, neboť víčka vadí mnoha lidem napříč celou společností, hlavně mému nejmenovanému kamarádovi.

Přiznávám, že mně přidělaná víčka vůbec nevadí, vždycky je trochu odtrhnu a mohu se v klidu napít. Já naopak kvituji, že víčko zůstalo upevněné a pokud jej někam odložím, nemusím je pak hledat, což se mi stává často, neboť jsem těhotný geniálními myšlenkami a nesoustředím se na tak obyčejnou věc jako víčko.

Může se zde naskytnout ještě jedna otázka: proč jsem do hnutí „Víčkaři“ vůbec vstupoval? Odpověď je jednoduchá: abych nezarmoutil přítele, kterého ta připevněná víčka fakt štvou. Čili, jak jsem shora předznamenal, hnutí „Víčkaři“ je hnutí zrozené dialektickou metodou: teze – víko vadí, antiteze – víko nevadí, syntéza – „Víčkaři“.

Postupme ve svém rozboru k rozvědčíkovi na Národní. Mnohým z nás je trnem v oku komunisticko – vyzvědačská minulost pana prezidenta Petra Pavla. Je dost těžké chápat, proč by zrovna on měl být na Národní třídě přítomen a hovořit o svobodě a demokracii, když byl nedílnou součástí autoritářského systému? Není to absurdní? Není zvláštní, že pokroková kulturní fronta po jeho inauguraci byla na mejdanu na Hradě? Není naprostý bizár, že se někteří lidé zdráhali přijmout vyznamenání od Miloše Zemana, zatímco k Petrovi Pavlovi naklusali, abych byl genderově korektní, jako jedno To? S tím lze těžko v rámci dialektiky nějak pohnout. To nepochopíš!

A přece se o to alespoň pokusím. Stejní lidé, kteří kritizují komunistickou minulost Petra Pavla, volí hnutí „Stačilo“, ve kterém jsou zastoupeni právě komunisté. I to je na první pohled absurdní, ale mají jinou volbu, chtějí-li volit levici, která se postaví za jejich zájmy? Ano mohou volit ANO, jenže strana oportunistického miliardáře, jemuž my „Víčkaři“, jak předpokládáme, budeme brzy šlapat na paty, se sotva může těšit důvěře stále více vykořisťovaných pracujících, zvlášť vezmeme-li v potaz dnešní Fialovu máselnou drahotu. Sociální spravedlnost hájila v minulosti strana Sociální demokracie - bývávalo. Přejmenovaná SocDem dosud nehájila zájmy nikoho, zda se to po zvolení paní Maláčové změní, ještě uvidíme. Strany vládní koalice problémy obyčejných lidí naprosto nezajímají, jsou zcela odtrženy od reality, podporují pouze zájmy oligarchů (kromě jednoho) a na ně navázaných lobbistů.

Projekt „Stačilo“, ať se to komu líbí nebo ne, je pádnou odpovědí na nezodpovědnou a amatérskou politiku této vlády, jež vládne v duchu: peníze chudých do rukou bohatých, kapitalisticky pracovat socialisticky žít a nakonec jít z práce rovnou do rakve. Právě díky „Stačilo“ levice vstává z mrtvých. Hnutí „Stačilo“, je vyšší dějinná spirála skutečně demokratického socialismu, je to návrat a zároveň i překročení myšlenek Pražského jara 1968. Nový Vítězný únor pracujícího lidu!

Post illa verbas nadešel čas na závěrečný dialektický rozpor: Jestliže budeme brát současný systém, který převzal to nejhorší z období socialismu a zároveň to nejhorší z kapitalismu, včetně pana prezidenta, jako tezi, pak „Stačilo“, jež se snaží ubírat po levicové trajektorii, je antiteze, potom syntéza mezi těmito politickými narativy jsou „Víčkaři“.

Abychom dokázali, že „Víčkaři“ jsou hnutím hlásícím se k nejvyšším hodnotám našeho prostého lidu, kterými jsou nadávání na režim, okrádání státu, povrchnost a alkoholismus; a elit, v jejichž portfoliu se nachází takové hodnoty jako devotnost, podlézání mocným, okrádání státu, přezíravost a alkoholismus, hlásíme se k těmto hodnotám i My – „Víčkaři“.

Jako důkaz, že to myslíme s naší zemí opravdu vážně, rozhodli jsme se 17. listopadu vyhlásit sbírku pod názvem: „Dejte kačku na stíhačku!“

O vaše peníze bude dobře postaráno…

Ale teď vážně:

Odvolávám, co jsem odvolal. Všem čtenářům se za svá kritická slova na adresu stávající vlády omlouvám, je mi líto. Nevěděl jsem.

Proč najednou ta omluva? Pan premiér Fiala dnes v tento sváteční den prohlásil, že pokud této vládě dáme v příštích volbách hlas, doženeme po 40 letech v platech Německo. Jen se bojím, aby kvůli green dealu nedohnalo Německo nás.