Pokaždý, když slyším nebo čtu podobné šumění o tom, jak by se měli Ukrajinci vzdát Rusku, si říkám: jasně, tak to má být... Když mě někdo přepadne v mém bytě, tak mu po tom, když mě zmlátí eště ohreju guláš a natočím sklenici piva...

Někteří jurové by se s ním nejspíše podělili i o manželku.

Pokud už je dlouho po sezóně a čumí jen na seriály - tak proč ne ?

Tak to radí Bible a hlásal to i Ježíš. Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem. Když ti dá facku na pravou tvář, nastav mu i levou.

Jděte tohle vyprávět do ukrajinské rodiny. Třeba takové, kde padl táta, nebo takové, že které Rusové unesli děti, pane Bicero. Možná vás jen pozenou s patřičným slovním doprovodem.

Nečetl jsem o žádné rodině, ze které vojáci unesli děti. Četl jsem, že děti z dětských domovů ve válečné zóně přepravili do zázemí. Připouštím, že všechno přečíst se nedá stihnout. Zejména když hodně času trávím čtením odborných publikací.

To vás šlechtí, že se stále dovzdelavate. Pokračujte v tom.