Soudruzi, vy to musíte brát správně třídně. Když ukrajinský prezident mluví o tom, že Ukrajina chce mír, tak je to jasné, chce válku. Když Putim mluví o míru, tak mu přece musíme věřit.

Napětí okolo Ukrajiny nevyřešila ani pondělní mimořádná schůze Rady bezpečnosti OSN, kde se Američané a Rusové obviňovali z vzájemné agrese. Předseda ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov navíc v rozhovoru pro AP uvedl, že by Západ neměl Kyjev tlačit do plnění Minských dohod o zastavení bojů na Donbasu.

Minské dohody, měly ukončit konflikt na Donbasu Druhá byla podepsaná v lednu 2015 zástupci Ukrajiny, Ruska a separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na jednání dozíral francouzský prezident Holande a německá kancléřka Merkelová.Rusko trvá na tom, aby se jednotlivé implementovaly po sobě, jak jsou v protokolu. Jeho první částí bylo vyhlášení příměří a stažení těžké techniky od fronty. Pak se měly uskutečnit místní volby, které se ale nikdy nekonaly, Donbas měl současně získat větší autonomii na základě decentralizace. Až na konec měla Ukrajina získat plnou kontrolu nad hranící s Ruskem, jejíž část zatím ovládají separatisté. Kyjev však odmítá jakoukoli autonomii, pojí se federalizace a trvá na unilaterálním státu.

Ačkoli po příměří v půlnoci místního času 15. února 2015 boje obecně utichly, potyčky a ostřelování pokračovaly v několika částech zóně konfliktu. Navzdory dohodě o vytvoření třicetikilometrové nárazníkové zóny bez těžké vojenské techniky okolo linie příměří se první den příměří k frontě u Debalceva přesouvaly ruské tanky T-72B3 a povstalci dál na město útočili.[6] Podle vůdce Doněcké lidové republiky (DLR) Alexandera Zacharčenka se příměří nevztahovalo na tuto oblast. Obě strany prohlásily, že nestáhnou těžké zbraně, dokud budou boje v Debalceve pokračovat. Ráno 18. února Debalceve padlo a mnoho světových politiků ostře odsoudilo porušování nových dohod povstalci a pohrozilo Rusku dalšími sankcemi za jejich podporu. Při stahování ukrajinských vojáků z města došlo k velkým ztrátám, když byli při ústupu ostřelováni těžkou technikou povstalců. Separatisté do města ustavičně odmítali vpustit pozorovatele OBSE, kteří opakovaně trvali na okamžitém zastavení bojů dle nových dohod z Minsku. Ofenzivní akce separatistů přitom v noci probíhaly i v dalších oblastech - u doněckého letiště a v Šyrokyne u Mariupolu. Dopoledne pak separatisté podle neověřených informací zahájili útok za pomocí raketového systému Grad na obec Trojicke.[7]

Po týdnu po pádu Debalceve boje v zóně konfliktu opadly. Povstalci začali stahovat dělostřelectvo z předních linií 24. února a ukrajinská armáda tak učinila 26. února.

Parlament Ukrajiny schválil zákon o zvláštním statusu pro Donbas dne 17. března 2015. Zákon byl okamžitě kritizován ukrajinskými politiky, separatistickými vůdci i ruskou vládou. Podle člena Radikální strany Oleha Ljaška je zákon „hlasem pro de-facto uznání okupace Donbasu“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že tento zákon byl „ostrým odklonem od dohod z Minsku“. Zástupci separatistů uvedli, že zákon byl jednostrannou modifikací Minsku II, jelikož nebyl jimi odsouhlasený.

6. června 2015 se švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová rozhodla rezignovat na funkci zmocněnkyně OBSE pro Ukrajinu, protože vzhledem k nevůli obou znepřátelených stran na mírovém urovnání donbaské krize považuje svou misi za zbytečnou.[8]

Komunální volby se na Ukrajině konaly 25. října 2015. Ovšem vůdce DLR Alexander Zacharčenko vydal dekret, že se komunální volby v DLR budou konat dne 18. října. Toto ihned kritizoval prezident Petro Porošenko s tím, že takové rozhodnutí je „extrémně nezodpovědné“. OBSE uvedla, že vyšle pozorovatele na volby v zóně konfliktu jen pokud je Ukrajina vyzve, aby tak učinila. Jak je uvedeno v Druhé minské dohodě, komunální volby v separatistických územích muse

Jak je uvedeno v Druhé minské dohodě, komunální volby v separatistických územích musejí být pozorovány OBSE, aby se mohly považovat za legitimní. Ukrajinské volby se nakonec konaly bez účasti regionů Doněcka a Luhanska. Zacharčenko volby mnohokrát oddálil a prohlásil, že v roce 2017 se volby buď budou pořádat v rámci dohod z Minsku, nebo se budou konat nezávisle.

No a co ?

Ukrajina měla snad dost času na uspořádání voleb, ne ?

Kromě Ondráčka, tam nikomu jinému červený koberec ozbrojení separatisti nenachystají. Volby pod nabytými samopaly ruských "dovolenkářů" nejsou volby, to už známe z Krymu.

Ale ti separatisté taky.

Opět jste nepochopil psaný text - a přitom je to tak prosté.

Ukrajinská vláda má území Doněcké a Luhanské republiky uspořádat řádné volby, na které má dohlížet OBSE se svými nabitými samopaly.

Jde o to, že tyto republiky nemají dělat samy volby, aniž by to Ukrajinci mohli zkontrolovat. Teprve potom se bude muset Ukrajina podřídit konečnému výsledku voleb.

Tohle Ziegler nedá pane Zavadile.