Léta čtu blogy , ale nikdy jsem do nich nepřispíval. Nicméně tady mi to nedá. To je náhoda , pane Lněničko , já si na Vás z toho Prostějova pamatuju . Narukoval jsem ve stejném termínu jako Vy. Vybavily se mi ty papundeklové baráky kde se konal přijímač , mezi drsné vzpomínky dodnes patří ta na úplně první vojenský budíček. Co bych dál vykládal , že. Později jsem byl zařazen do oddělení TOP , Vy jste byl někde jinde , už si ovšem nepamatuju kde , ale ubikace našich oddělení měly stejnou chodbu , takže proto jste mi povědomý. Vybavil se mi i ten dotyčný Špinka. A když jste se zmínil o kinosále , jednou jsme tam obdrželi v rámci PŠM důležitou informaci , ba až varování : "...být bdělí a mít se na pozoru před agenty sía vedených prezidentem Regentem..." Poučoval nás jeden major z TOPu , kterému jsme říkali "dýzlák"....

Je to zajímavé že tolik let jsem s jednou výjimkou (jediný kamarád z vojny se odstěhoval do Kanady po r.90) o nikom koho jsem na vojně znal , už neslyšel. Až teď...Takže tímto Vás zdravím !!

Sloužim socialistické vlasti. Mějte se hezky.

Za totality si můj strýc odseděl v base téměř rok, a to jen za vtip na Husáka mezi přáteli v hospodě, kdy ho někdo udal. Podmínky v base byly takové, že ztratil polovinu váhy, v podstatě po propuštění připomínal navrátivší se z koncentráků. A co dnes udělají zastánci povinného očkování s odpůrci? Aniž by byla připuštěna věcná, odborná diskuse, např. o faktu, že se příliš mnoho očkovaných nakazí, pak se uzdraví, ale místo aby se i jim uznávaly protilátky, poženou se i oni povinně na další a další dávku? Je to kapku mimo vědu, ale byznys je byznys, práva lidí se zcela vyruší, svoboda slova se vyruší, tím se zruší i konfrontace různých vědec. poznatků. Namísto normální společnosti nová totalita. Postavíte odpůrce této nové totality pod rouškou jednoho z mnoha virů ke zdi?

Tak to už milá paní Bošková dost přeháníte.

Krásné vzpomínky na vojnu. Já jsem o tom naspal neávno blog s několika pokračpváními. Měl jste štěstí kolego. My jsme (Rok 58-60) ještě měli boty půllitráky po německém wehrmachtu, v těch se to klusalo!!!! a buzerace notná. Vzpomínejte dál!!!!

Člověk si při čtení uvědomí, jak je ta Mišíková písnička stará a furt dobrá.

Vstupní lékařská prohlídka při mém nástupu na vojnu v r. 83:

Do zelenejch trenclí, pak všichni rentgen plic, nezájem, jestli ho někdo absolvoval třeba včera, po něm do fronty na 20 ml injekci nevalného nahnědlého vzhledu někam do oblasti hrudníku. Na můj dotaz, proti čemu to je, že už mám docela hafo všelijakých jiných injekcí, prej: Na všechno, mladej, na všechno, s čím se tady u nás můžeš setkat... Pích. A máš ještě nějaký další subjektivní stesky?

Tož tak, vy dnešní odpírači...

My to dostavali do zadku :-). Ani jsem se neptal na co to je, stejne by mi to pichli a tak to nemelo cenu resit. :-)

Já mám pocit, že v některých oblastech Slovenska byl nevoják považován za méněcenného. Měl jsem spolužáka, Slováka, který měl chronický zánět ledvin. Při odvodu byl odmítnut. Protestval. Poslali ho tedy na vyšetření do nemocnice. On chodli po těch vyšetření tak dlouho, až byl uznán za schopného. Za nedlouho ho opět chyly bolesti. Ležel na posteli a trpěl. "Běž k doktorovi, aby ti dal prášky!" radili jsme mu. "Nemohu, nevzali by mně na vojnu."

"Levá noha, levá ruka, pravá noha, pravá ruka."

Jo jo, tzv. Goodbodyho krok (Patrick Ryan: Jak jsem vyhrál válku). Až u této knížky jsem pochopil, v čem spočívají vzájemné problémy mě a ČSLA.

Trochu jsme se na vojně minuli, místně i časově - Janovice nad Úhlavou, 1984

V Janovicích jsem byl na cvičení někdy ́84 nebo ́85, kdo si to má pamatovat. Byli jsme asi 4 nebo 5 na 6 týdnů a nejčastější pobyt byl v hospodě, kde obsluhovala "Medvědice". Kouzelné bylo, že v té době tam bylo setkání bývalých velitelů z doby Švandrlíka - procházeli kasárna a vedli moudré řeči. Uprostřed buzeráku byl teplovodní kanál v němž stále kvasil řejžák a navíc to bylo v období burčáku, na nějž jsme byli hojně zváni. Z vojenské strany po nás nikdo nic nechtěl, dostali jsme pokyn, abysme se nějak zabavili. Jinak nuda, zbytečně ztracený čas a sranda kterou jsme si sami udělali.