Kvůli opušťáku jsem nakonec také odznak vzorného vojáka (OVV) získal, když jsem ukecal svého nadřízeného ve štábu.

Jen si vzpomínám, že získání OVV + odznak tělesné zdatnosti + čtenářský Fučíkův odznak automaticky znamenalo ještě jeden opušťák. Takže lampasáci nejdřív dost koukali, když jsem se sám aktivně pídil po možnosti získat Fučíkův odznak, pak ale pochopili, že tu vojnu tak nežeru ...

Díky za vyvolání dalších vzpomínek.

Ja jsem bojoval mnohem pozdeji 1993-1994. A problem nebyl dostat se domu, ale co doma. Protoze nebyli prachy. Takze plno moznosti jit domu jsem nevyuzival. Ano rikam jit mel jsem to domu cca 3 km. Jako vetsina z nas co jsme si tam hrali na vojaky. Co se tyce chlastani tak to nas bavilo vsechny, ale kdyz clovek mohl kazdy den kdyz nebyl ve sluzbe, nebo v hotovosti v 16:00 ven a kazdej druhej vikend na prubezku k tomu jednou za kvartal na opustak a jeste 14 dovoleny. Tak kdyz prasule dosly nezbylo nez jit hrat fotbal, nebo cumet na video. Zold byl v tyhle dobe 170 KC a pivo stalo 4-5 KC a retka 10-15 KC. Neco strcili rodice, ale zase je dojit porad neslo. Takze byl clovek taky hodne nas..nej.

Můj kamarád byl na vojně v Břežanech u vnitráků někdy v roce 1988. Když měl službu dozorčího, občas zavolal z domova na rotu, jestli je všechno v pořádku, já skoro nepostřehl, že je na vojně. Podle těch telefonátů asi byl.

Honzo, proto já odmítal jet na dovolenku (1958 - 60) a dostal jsem to rozkazem (vzornýho vojáka jsem po zásluze nedostal). Do kasáren přišlo z Prahy hlášení (čekání na vlak na Vary) o nepozdravení nějakého kapitána, po americku naformované lodičky a nezapnutých dvou knoflíků. Po návratu jsem veliteli praporu připomněl, že jsem na dovolenku nechtěl a byl jsem z toho venku. Do konce vojny jsem nedostal žádnou frčku, když jako tankový mechanik jsem měl plánovanou hodnost staršina. Vzpomínej dál, já o tom vydal knihu Ruksak atd. Název je o dost delší, ale to nesmím...