Trump vyhrál – nervní liberálové, dezolé v klidu aneb proč je dobré číst alternativní weby

Byl jsem svědkem mírného nervového zhroucení kvůli výsledku amerických voleb, jako ohleduplný dezolát jsem se zdržel hloupých řečí i přesto, že bych zřejmě v Americe volil Trumpa.

Kam až vede propaganda? Není divu, že se lidé hroutí: většina sdělovacích prostředků i politiků nepokrytě upřednostňovali Kamalu Harris, na Trumpa nenechali nit suchou, v tomto jasně vede Deník Referendum. V článku Jakuba Patočky „Trumpovo vítězství má jedinou přednost: obnažuje hloubku civilizační krize“ je úryvek a odkaz na stať Ralpha Nadera, ve kterém Nader charakterizuje budoucího amerického prezidenta:

Republikány vede pomatený, prolhaný, násilí podněcující, bigotní, misogynní, volební výsledky notoricky popírající, usvědčený zločinec a rádoby diktátor Donald Trump, který nedokáže vstřebávat informace, ale přitom se holedbá, že toho ví nejvíc ze všech.

Fakt, že Trump je hovado, nepopírám, leč že by jeho budoucí funkční období i s ohledem na jeho předchozí vládnutí znamenalo konec světa, se mi zdá pošetilé. Jestli se bude snažit snížit napětí ve světě, je to dobrá zpráva, pokud uvalí cla na Evropu, je to špatná zpráva, ale nic není tak horké, jak se zdá.

Podobné je i informování „vyváženými“ veřejnoprávními sdělovacími prostředky o panu Babišovi, Robertu Ficovi i Viktoru Orbánovi, prostě nevyhovují jejich progresivistickému myšlení, podle nich jsou to autoritáři a populisté a kdesi cosi, ale jestliže se podobní lidé dostávají k moci, je to spíš vizitka špatného vládnutí demokratů.

Ano, nejpokrokovější hlasy liberálů mají jasno: shora uvedené politiky označují jako zlo. Jejich manichejské vidění světa, boj dobra se zlem, rozhodně nikomu na psychické pohodě nepřidá. Hlavně, že si myslí, že jsou to oni, jedině oni, kteří mají morální převahu, uznávají ty správné hodnoty a pravda je na jejich straně, v tom se ovšem od svých protivníků nějak neliší.

Morální převaha některých politiků je dokonce tak velká, že své protitrumpovské tweety pokrytecky mažou ze sociálních sítí. A to, že se pan premiér Fiala ztrapňuje na podle analytiků nepřátelském TikToku, je už úplný bizár.

Jediné, co lze nervózním bližním doporučit, je číst alternativní weby, do nichž nahlížíme my – dezoláti. Dezoláti, či jak jinak jsou druzí z nás pejorativně označováni, jsou disidenty dnešní doby, nedají se ovlivnit propagandou veřejnoprávních médií, ani petrohradskými trolly.

Jejich hlavní devízou je samostatné myšlení a statečnost s jakou uvádí režimu nepohodlné informace k nám občanům. Stejně jako disidenti za socialismu jsou za to ostrakizováni, vyhazováni z práce a dokonce zavíráni do vězení. Za jejich statečnost jim musíme poděkovat.

Maně si vzpomínám na dobu totality: abychom se o politickém dění u nás i ve světě něco dozvěděli, poslouchali jsme „štvavé“ rozhlasové stanice jako Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, české vysílání BBC. Po 36 letech se jakoby vracíme do dob totality. Zatímco za socialismu byly štvavé rozhlasové stanice rušeny rušičkami, dnes jsou „dezinformační“ weby občas rušeny aktivistickými hlídači slov.

Nic nového pod sluncem.