Rozhodl jsem se dát do pátrání, kdo volí, nebo volit bude hnutí ANO. Mezi svými přáteli a známými jsem neuspěl.
Je možné, že mi přátelé svou volbu tají. Snad si myslí, že u mne kvůli tomu narazí. Já však nejsem zavilý antibabišovec a kvůli politice bych nikoho nezavrhl. Snad proto je v Česku, co se týče politiky, klid zbraní. Novinářská žumpa sice tvrdí, že naše společnost je rozdělená. Většina občanů si je však vědoma toho, že celá politika je podvod, souboj o koryta a státní zakázky. V tom je celý národ zajedno.
Hnutí ANO, jako jeden z dalších účelově zřízených malých podniků pana Babiše má stále nejvyšší preference ze všech politických stran. Kde je bere, když já žádného jejich voliče neznám. Pokusím se na tuto otázku odpovědět.
Podle sociologického průzkumu Českého rozhlasu „ Rozdělení svobodou“ patřím do třídy tzv. místních vazeb. Tato třída již podle obrázku maskulinního traktoristy obývá venkov. Z průzkumu vyplývá, že nás vesničanů je asi 12%. Svým způsobem to sedí: na vesnici bydlím, kontakty se dají sehnat u nás v konzumu. Do Prahy dojíždím. Stejný výsledek vyšel i mé manželce. Patříme do stejné třídy. Také ona do Prahy dojíždí. Spektrum mých respondentů je kvantitativně zúžené, ale nahrazuje jej široký profil sociologického spektra tazatelů.
Česky: máme pár známých, kteří se pohybují v různých vrstvách společnosti. Dle výzkumu Českého rozhlasu je těch tříd šest: zajištěná střední třída, nastupující kosmopolitní třída, tradiční pracující třída, třída místních vazeb, ohrožená a strádající třída. V profilu našich známých chybí strádající bezdomovci a sedmá třída, na kterou se v průzkumu decentně zapomnělo.
Právě do této třídy patří pan Babiš. Zdá se tedy, že šest tříd volí třídu sedmou. Hnutí Ano má okolo 3 200 členů, kteří do oněch zbylých šesti tříd také patří. Členů komunistické strany je desetkrát více! Čili by mělo být teoreticky možné, abych aspoň nějakého člena KSČM znal. Neznám. Není tedy divu, že neznám nikoho z hnutí ANO. Jenže! Voličů ANO bylo v roce 2017 - 1 500 000, voličů KSČM bylo 393 100, přičtu-li obskurní stranu Svobodných, jejichž voličů bylo 79 000, jsem u téměř dvou miliónů lidí, se kterými nemám nic společného. Polévá mne hanba, jak mám zúžené obzory.
Kdo jsou ti lidé, kde se ukrývají? Tvrdí se, že podniky pana Babiše jsou největším soukromým zaměstnavatelem v Česku. Odhadem, čtyřicet tisíc lidí, dost málo na vítězství ve volbách. Podíval jsem se na kraje, kde mělo ANO nejvyšší preference. Zjistil jsem, že v kraji ústeckém a moravskoslezském. Slyšel jsem, že ho volí důchodci. Já sice důchodce, který by volil Babiše neznám, ale budiž.
Dosud se mi podařilo najít pouze dvě kohorty voličů hnutí Ano: důchodce a zoufalce ze severu. Úspěch? Nikoliv! Já jsem chtěl najít opravdového živého člověka, který volí ANO. Nenašel jsem. Neexistují snad? Ale existují. Jsou jich tisíce, tisíce tisíců, milióny.
Líhnou se v Čapím hnízdě!
