...navíc nedokončené. Přísný pohled na kánon světové literatury „Osudy dobrého vojáka Švejka“ prizmatem genderu, který za celých 100 let nikdo neučinil.
Přiznávám, můj nápad není původní: kdysi jsme si při psychoterapeutickém potlachu četli z knihy, bohužel si nevzpomenu, jak se jmenovala, která se věnovala rozboru českých románů právě z hlediska genderu. Neprošel nikdo, ani Hrabal, ani Páral, ani Ivan Klíma, zkrátka nikdo. Na Haška, možná z úcty nebo ze strachu před jeho omezenými příznivci, si netroufli. Učiním tak já.
Ještě než začnu, stojí za povšimnutí, že zatímco ženy se tomuto románu spíš vyhýbají, muži, chlapi, kteří nevyměknou, jej adorují. Často jím opovrhují intelektuálové, neboť se cítí být vůči tomuto typu nadřazeni. Však to byli právě oni, kdož gender studies ve svých hlavách vyprodukoval.
Je nabíledni, že Osudy dobrého vojáka Švejka z tohoto hlediska prohrávají na celé čáře, jsou genderově natolik nevyvážené, že by toto dílo mělo být zapovězeno, vyřazeno ze všech knihoven a knihy, za extatického tance sufražetek, by měly být páleny na vatrách!
Vždyť kolik je zde ženských postav? Jen z hlavy: paní Müllerová – posluhovačka, bába Pejzlerka – také posluhovačka, pak Katy, žena obchodníka s chmelem, která se nastěhovala k naporučíkovi Lukášovi. Služka, kterou Švejk obelhal, aby zjistil, co žere stájový pinč plukovníka Bedřicha Krause von Zillerguta.
Najdeme zde ještě slečnu Ellu, u níž nadporučík Dub kontroloval, zda vojáci nechodí do bordelu, v tomto podniku působila též jakási polská madam. Vzpomenu si ještě na babku, která Švejkovi radila, kudy jít, při jeho budějovické anabázi.
Ženy jsou zde vykresleny jako vedlejší postavy, navíc v naprosto nedůstojných rolích posluhovaček, lehkých děv a nevěrné manželky! Což Hašek nemohl dát do svého románu například ženy - ženistky? V sovětských románech i ženy bojovaly! Proč aspoň účetní šikovatel Vaněk není žena, nebo alespoň transvestita? Podle mě je tento román také homofóbní, neboť jediný potenciální gay, kadet Biegler, je zde podán jako naprostý blb.
Nevíme nic o raném dětství Švejka, byla mu dána možnost zvolit si své pohlaví? Proč o tomto Hašek nepíše? O Švejkových vlastnostech se vede mnoho diskusí, je Švejk prosťáček, vychytralý šibal, nebo moudrý blázen? V poslední době se kritika kloní k tomu, že Švejk je postava šotka typu Enšpígla.
Já se však domnívám, že dobrý voják Švejk by mohl být genderově neutrální, čemuž nasvědčuje jeho asexualita, která je, až na jednu vyjímku, zahalena do tajemné věty: „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem vyplnil všechna přání milostivé paní a obsloužil ji poctivě dle vašeho rozkazu.“ Hašek zde pozapomněl popsat k jakým erotickým praktikám mezi nimi došlo a zda vůbec k něčemu došlo, což by se kupříkladu u Houellebecqua stát nemohlo.
Často se píše, že je zde vykreslena absurdita války a válečné mašinerie. Ne každá válka je absurdní, vzpomeňme třeba na humanitární bombardování Jugoslávie, preventivní útoky na Irák a podobně. Možná v časech, kdy žil Jaroslav Hašek, se válka takto jevila, kdyby však spisovatel znal naší dobu, román by musel být napsán úplně jinak!
I tak by bylo záhodno celý román přepsat: Hrdinou románu by mohla být lesbická velitelka českého chemického pluku letící v armádní Case posílit řady našich vojsk, letadlo je však nad Kábulem sestřeleno, ona seskočí padákem do nepřáteli obleženého města, a aby byl román genderově vyvážený, kvůli své záchraně se zahalí do mužského muslimského oděvu, ihrámu. Po strastiplné anabázi se dostává zpátky ke svému pluku.
Za své hrdinství je oceněna prezidentem republiky Válečným křížem. V osobním životě se cítí být nešťastná, rozhodne se pro změnu pohlaví, posléze si zařídí psí pěstírnu. Tím by mohl román skončit. Příště si povíme něco o Rychlých šípech.
