Úvodem je nutno říci, že budeme mít nejkrásnějšího prezidenta na světě. Těším na na známky s jeho podobiznou. Raduji se, že vyhrál. Jak by představitelé dobra a hodnot ječeli, kdyby zvítězil ten druhý? Hlavně pan premiér, který…
...zatímco oba soupeři měli po volbách smířlivé proslovy, pan Fiala opět plácal své floskule o vítězství dobra nad zlem a prospěchářstvím. Proč tak urputně lpěl na vítězství Petra Pavla? Od pana Babiše žádné nebezpečí pro stát nehrozilo: nechtěl vystoupit z NATO ani z EU, neměl žádné připomínky k výcviku Ukrajinských vojáků, pan Babiš je svým založením oportunista nikoli zlo, jak byl nazván volebními marketéry PP, což přejala veřejnoprávní média a následně to rezonovalo ve velké části „pokrokové“ zmanipulované veřejnosti.
Bohužel právě veřejnoprávní média patřila k těm, jež neustálým zostouzením Andreje Babiše přispěla k jeho prohře. Urputná masírka nakonec občany i zaryté antikomunisty jako Čuňas nebo Petr Placák přesvědčila, že Babiš je padouch a estébák a Petr Pavel hrdina, vůbec přitom nevadilo, že pan generál přísahal ČSLA, tedy přímým silovým složkám Sovětským svazem okupovaného státu, zatímco pan Babiš byl zatím neprokazatelně agentem STB, což rozhodně nedělal z přesvědčení, ale aby se mu dostalo dobrého fleka v zahraničí. Jednání pana Pavla bylo z těchto důvodů mnohem nebezpečnější. Armáda do určitých funkcí přijímala prověřené a přesvědčené kádry. A najednou z ničeho nic se z Šavla stal Pavel, ztělesnění dobra a pravdomluvnosti. Stačilo převléknout mundúr a šup z Varšavské smlouvy do NATO.
Pan generál byl celý život voják z povolání: mladí lidé, dámy i starší pánové s modrou knížkou v kapse zjevně postrádají informace o tom, jak to na vojně chodí, myslí, že armáda je demokratická instituce, kde se o každém rozkazu hlasuje. V armádě je asi tolik demokracie jako v kosteleckých uzeninách A. Babiše.
Cinklá zajištěná obrana za pomoci sdělovacích prostředků na straně Petra Pavla však nic nemění na tom, že útoky, nastolování rozličných témat ve druhém kole prezidentských voleb bylo od A. Babiše bezhlavé, chyběl tah na branku a o koncovce se nedalo vůbec mluvit. Stačilo se jak Vlado Dzurila rozvalit v brance a betony stoicky odrážet útoky. Zkrátka pan Babiš plácal, upravoval si zkutečnost, jak se mu to hodilo - lhal, rychleji mluvil, než myslel, táral a táral. Pan Pavel tak mohl jednoduše a uvážlivě odpovídat a stal se vítězem, aniž by se nějak moc snažil. Jak říkají komentátoři, kdyby proti němu stál ještě v dobré formě důchodce z Vysočiny, patrně by jej dostal do úzkých. Naštěstí nestál a prapodivná hradní kamarila i se svým šéfem brzy odejde.
Doufejme, že generál na Hradě nebude znamenat nějakou novou totalitu, naposledy, když tam byl generál Svoboda, moc dobře to nedopadlo. Petr Pavel je naštěstí již v důchodu, tudíž by to nemuselo nic znamenat, i když převaha v parlamentu, v senátu a spíše provládní prezident dává vládě příležitost k uplatnění „dobra, hodnot a řádu“, dle jejího mustru, neboť jen ona ví, co je jediné a správné pro republiku a pro občany.
„V lidových masách jsme přece jen pouhá kapka v moři a můžeme vládnout jedině tehdy, budeme-li vyjadřovat to, co si lid myslí.“
V.I. Lenin
Spisy sv. 33, str. 302
(Citát z obálky časopisu Reportér 6. - 13. listopadu 1968)
Ať je to jak chce, máme nového pana prezidenta. Žádný důvod k frenetické oslavám, které pořádal dav na Václavském náměstí po jeho zvolení, to opravdu není. Vždy se mi příčily reakce jankovitých věrozvěstů pravdy a lásky, kteří hlásali, že pan Zeman není jejich prezident. I když jsem ani jednoho ze současných kandidátů na Hrad nevolil, přesto je pan Petr Pavel i můj prezident!
Hra skončila.
Kardinální otázka pro příští volby:
Půjdou do toho Pavel Fischer a Marek Hilšer ještě potřetí?
