Pepíčku Zímo, odpusťte.

Já tu vaši dechovku, fakt rád neměl, namísto koncertů Deep Purple v televizi jako hudební pořad dávali „Sejdeme se na Vlachovce“. Hrůza!

S přibývajícím věkem přibývá tolerance, takže mi už ani ta dechovka nevadí, nostalgicky mi to připomíná časy, kdy to ještě nestálo za nic... Říkali, že jste prý zpíval rock´n´roll, těžko se tomu dalo uvěřit. Chyba byla na mé straně.

Kvůli tomu, že jsem se o vaši tvorbu nezajímal, jsem netušil, že pro některé písničky „Hudbu složil, slova napsal“ a zazpíval Jozef Zíma. Bylo to před tím, než jste se dílem nepřízně osudu stal králem dechovky. Dokonce jste se ve svém popovém období v roce 1964 octl na 3. místě ve Zlatém slavíku!

Minulý týden vám věnoval Václav Kopta celý speciál v pořadu „Zlaté časy“ na Čro dvojka. Celý pořadem „jely“ vaše báječné songy, které potěší a dokážou rozptýlit „blbou náladu“, jež nás pronásleduje jako zhrzený milenec.

Václav Kopta vyprávěl, že jste měl dar býti živým jukeboxem; byl svědkem toho, že po představení, když herci slavili v divadelním klubu, jste sedl za klavír a dokázal celou noc s plným nasazením zahrát a zazpívat jakýmkoliv jazykem vše, oč si jeho rozkurážení herečtí kolegové žádali. Byl jste prostě entertainer a muzikant každým coulem.

Já, ač jsem pomíjel vaši tvorbu v dechovce a vaši písňovou tvorbu jsem neznal, byl jsem již od svého dětství uhranut písní „Dejte mi zahrát pane inšpektóre“ ze seriálu „Hříšní lidé města pražského“. Byl jsem jí natolik uhranut, že když jsem měl ve škole recitovat báseň „Kantor halfar“, nemohl jsem si pomoci; první sloku jsem odrecitoval bez ztráty bodu: Kantor Halfar byl hoch dobrý, byl hoch tichý, byl hoch hezký, ale škaredou měl chybu: i v Těšíně mluvil česky –, leč pak to přišlo:

I spustil jsem začátek druhé sloky pevně rozhodnut, že To udělám:

Před okresním inšpektórem… a bylo to!

Třída se pochopitelně nad mým v duchu Pepíčka Zímy dlouze proneseným „inšpektórem“ začala smát, já byl spokojen, ale zcela vyveden z konceptu a zbylý text básně jsem zapomněl, a tak se spolužáci nedozvěděli nic o tragickém konci chudáka kantora Halfara. Ano, natolik mou bázlivou povahu vaše interpretace této písně ovlivnila, že jsem byl ochoten jít i za svou „komfortní zónu“. Hlavně pokud se jedná o nějakou bláznivinu, byl jsem vždy připraven. Touto povahovou vadou „trpím“ do jisté míry doposud.

Paní učitelka pak pronesla památnou větu: „No, Lněnička, nečekejte žádné ovace, máte to za pět, běžte si sednout.“ Ta koule mě fakt nemrzela.

Ale k vám patří i jiné písně než „Dejte mi zahrát pane inšpektóre“ jako například „Zelené pláně“, „Milenci v texaskách“ z filmu „Starci na chmelu“, „Gina“… K mým nejoblíbenějším vašim písním patří „Bílá vrána“ a „Blues pro tebe“, sakra, i tuhle jste nazpíval!

Ve dnešním uplakaném počasí poslouchám výběr vašich písní z let 1963 – 1970 a objevuji další a další skvosty, jež jste tehdy interpretoval. Jsou to písně, jež nikdy nezestárnou a patří do zlatého pokladu české populární hudby, jsou to písně, které dokážou rozjasnit svět! A to je fajn.

Jsem rád, že jsem je objevil, a tak mi odpusťte, že až tak pozdě.

https://dvojka.rozhlas.cz/vaclav-kopta-a-special-venovany-josefu-zimovi-9431297