No, mně pomáhá gugl, vždycky to slovo nějak popíšu a on, miláček, najde :-)

Pane Lněničko, zapomínání není znakem jenom stáří. Co se do mně, jako patnáctiletého výrostka nahučeli rodiče a učitelé, že si nic nepamatuju. No a ted v 83 si nepamatuju vůbec nic. Takže byste měl přece jen pravdu?

Moje sestra žijící v Praze vždy, když přišli Tři králové, je žádala, aby na dveře zase napsali to K M B. Proč, protože když odcházela z domu..... aha! Klíče, Mobil, Brejle!!

Návštěva v obýváku se ptá hostitele, kde byli vloni na dovolené.

- Nó, počkej, hned ti to řeknu, jakseto, pomož mi, takový to, roste to ze země...

-Strom?

-Ale né! Takový červený to má..

- Jabloň, vlčí mák?

- Né! takový zelený a červený najednou! Tak víš to, nebo ne?

- Růže?

- No sláva, taky si nic nepamatuješ.

Nakloní se a volá do kuchyně:

- Růžo, kde jsme byli vloni na dovolené?

Ano, ještě že je manželka k dispo, taky to takto u nás probíhá

No je to tak, jak píšete. Stáří je někdy dosti nedůstojný. Jeníček Werich mj. pravil i toto:,,Paměť je výsadou bxxxch, chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet“. I když před venčením testuji vše nutné občas mě popadne úzkost ...kachna v troubě a už jsme tři hoďky na procházce, dům v plamenech....ani pejsan mi nestačí jak beru zpátečku a ,,,pak ta ůleva, zase jeden den bez pohromy

To znáím! A s přibývajícíma rokama to lepší nebude!