Holografický vesmír - je toto možné tohleto?

  V dokumentu s názvem "Obnažený vesmír" na "zůmu" vědci popisovali teorii holografického vesmíru: náš vesmír je hologram a náš život se odehrává na ploché bublině, která odděluje prostor a čas.  

Protože, jak známo, co není v Bibli, je ve Švejkovi, při sledování dokumentu, jsem si vzpomněl na tuto větu:

„Taky jsem se v blázinci sešel s několika profesory. Jeden s nich (…) mně vysvětloval, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna mnohem větší než ta vrchní,“ píše Jaroslav Hašek coby Josef Švejk ve svém slavném románu v kapitole Švejka vyhodili z blázince.

Dokument popisuje tuto teorii z vědeckého hlediska. Mimo jiné se v ní tvrdí, že při zrození vesmíru byl kosmický černý disk nabytý informacemi, který se zvětšoval a postupně, aby se mu tam všechno vešlo vytvořil dvourozměrný hologram vesmíru. Vše je jen projekce pocházející z tohoto disku, který obaluje náš vesmír, který však my vidíme jako trojrozměrný.

Podle pojetí holografického principu může být veškerá informace ve vesmíru vnímána jako projekce na pomyslném dvourozměrném povrchu, který obklopuje celý vesmír.

https://www.osel.cz/9091-vysvetli-temnou-hmotu-nova-teorie-gravitace.html?

Vědci samozřejmě pátrají po důkazech. Jedním z nich mají být černé díry, kde fyzika neplatí, co tam vleze, nevyleze. Vědci se ptají, co se stane s objekty, které pohltí horizont událostí černé díry, kvantová fyzika tvrdí, že každá částice nese informace o svých vlastnostech a ty nemohou být ztraceny, černé díry však tento princip popírají. Na druhé straně v teorii holografického vesmíru by mohly černé díry působit jako úložiště těchto informací, tím pádem by byly s kvantovou fyzikou v souladu. Dalším důkazem, že by teorie mohla být pravdivá je reliktní záření, princip neurčitosti a marné hledání temné hmoty, která drží spirální galaxie pohromadě, i když by to tak být nemělo, podle stávající teorie, by se správně měly rozlétnout všude možně, ale hologram je je drží jako na drátkách. Matematicky tato teorie vychází, důkazů je dosud málo.

Co by to ale znamenalo pro nás, kdybychom zjistili, že jsme jen jakási projekce, že žijeme v iluzi? Osobně by mně to dost naštvalo, dělám si starosti a přitom jsem jen hologram. Jsme tedy totálně předurčeni? Žijeme v matrixu? Egon Bondy ve své knize „Útěcha z filozofie“ tvrdí, že vesmír vznik samovznikem, zároveň v ní kritizuje substanční ontologický model: všechno pochází z Boha nebo z materie

https://www.reflexe.cz/Reflexe_35/Bondyho_filosoficke_hobby.html

Člověk se proto – jak již bylo naznačeno – může stát řídící složkou celé ontologické skutečnosti. Jeho „ontovládnost“, jež se projevuje tím, že člověk je tím, kdo dává věcem hodnotu a absolutní míru, je zdrojem smyslu pro jeho osobní existenci.

Tak praví Egon Bondy – Zbyněk Fišer (Jakub Jinek jeho dílo v tomto článku ovšem kritizuje, neboť nepochopil, že Bondyho flosofie je více než co jiného snaha o poučenou mystiku)

Teorie vesmírného hologramu vychází z nejmodernějších informačních teorií a technologií, tím pádem se vracíme zpátky zpátky k substančnímu modelu. Ještě jednou se vrátím k Bondymu, který vidí pokračování lidstva v artificiálních bytostech, které budou inteligentnější a měly by převzít aktivity lidstva, a my lidé bychom se už měli přestat trápit uvažováním nad smyslem všehomíra. Vlastně se děje cosi podobného, dochází k překotnému rozvoji umělé inteligence, která pomalu přebírá velkou část našich aktivit.

Odvěká otázka je, zda jsme determinováni; bez boží vůle nebo vůle našeho pravého já ukrytého kdesi v programu holografického vesmíru se nepohne ani vlas na hlavě, tím pádem bychom měli zrušit věznice, což ovšem samozřejmě v tomto případě není možné, nebo nám trochu té svobodné vůle zůstalo?

Zatím jsme zajatci platónské jeskyně, ty nejbystřejší mozky si nechávají svá tajemství pro sebe. Problém zda máme nebo nemáme svobodnou vůli mi připomíná myšlenkový experiment Schrödingerovy kočky, vyjádřeno vtipem:

Jede Schrödinger a Einstein autem a srazí kočku. Einstein se chce jít podívat, jestli kočka přežila. Schrödinger ho zastaví se slovy „Neblázni, chceš ji zabít?“

Ono i bez hologramu je naše jednání určeno geny a prostředím. První událostí, na které nemáme vliv je již naše narození. Stojí za to, aby život byl žit? Má to nějaký smysl?

V knize Douglase Adamse „Stopařův průvodce po galaxii" si myši (pandimenzionální to bytosti) položily za úkol najít odpověď na otázku Života, Vesmíru a vůbec, a proto vybraly ze svého středu dva nejlepší programátory Lunkvila a Fuka, aby sestrojili počítač nazvaný „Hlubina myšlení“, který ji měl vypočítat. A tento počítač jim skutečně po sedmi a půl miliónu letech dal jednoduchou odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec: „42“, s tím, že sám neví, jaké je znění oné základní otázky.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B6dingerova_ko%C4%8Dka

https://cs.wikipedia.org/wiki/42_(odpov%C4%9B%C4%8F)