Dne 17. července proběhla před budovou regionálního muzea v Jílovém u Prahy demonstrace proti trase plánované stavby dálnice D3. Pokud si pamatuji, v Jílovém se demonstruje tak jednou, maximálně dvakrát za 30 let.
Akci pořádala neuvedená "iniciativa" proti dálnici. Do Jílového se na jednání se starosty dostavil premiér Babiš, ministři dopravy, životního prostředí a ředitel ŘSD.
Podle pořadatelů se na demonstraci sešlo asi 200 lidí, což je na téměř čtyřtisícové město poměrně hodně. Mezi demonstrací a napsáním tohoto blogu se stala ještě jedna událost: pan farář v našem svatostánku sv. Vojtěcha tuto akci podrobil kritice. Na adresu demonstrantů pravil, že člověk by se neměl snižovat pod svoji úroveň. Neměl by jednat agresivně. Pokud má protivník jiný názor, měl být vyslechnut. Ve sporné věci má nastat dialog. Ale co když se žádný dialog nekoná?
V případě dálnice D3 se zodpovědné orgány dialogu snaží vyhnout. Jako doklad předkládám výňatek z tiskové zprávy: „Na setkání konfrontovala "iniciativa" premiéra se svými požadavky a vadami projektu středočeské D3, kvůli kterým by dálnice pro své okolí znamenala značnou hrozbu. Premiér i ministři argumentům "iniciativy" naslouchali se zájmem, nicméně na jednání, jež bylo v režii ministerstva dopravy, nebyl kritickému pohledu na dálnici dán dostatečný prostor. Jednání bylo a priori pojato jako propagace dálnice, a potvrdil se tak stav, kdy protežování problematické dálnice zastiňuje potřebnou modernizaci silnice I/3. Zatímco premiér s ministry a starostové jednali v uzavřeném sále, na náměstí proti dálnici protestovalo cca 250 obyvatel Jílového a obcí dotčených trasou SD3 s transparenty.“
Demonstranti svými hlasy podporovali politickou váhu představitelů "iniciativy" při jednání s politickou reprezentací. Politici mající moc, peníze a jak tvrdí i mandát od voličů rozhodovat, se paradoxně nejvíce ošívají, když občané do jejich rozhodnutí začnou mluvit. "Iniciativa" proti dálnici se snaží pro věc získat veřejné mínění: probudit mlčící většinu. Ta by se mohla probrat, až když bude pozdě: veřejné statky- voda, vzduch, životní prostředí - budou devastovány a bezprecedentně přisvojeny betonovou loby. Demonstranti zde chrání veřejné statky i své domovy, dokud je čas.
Jak se demonstrace jevila zúčastněným? Prostranství před muzeem bylo ohrazeno páskou, parkovala zde vládní vozidla a autobus patřící delegaci. Demonstranti stáli s transparenty okolo obehnaného prostoru, který hlídali černě odění policisté, podle vysokých hranatých postav a zarputilých výrazů byli evidentně na podobné akce vycvičeni. U vchodu do muzea stáli podivní chlapíci v jemně kostkovaných košilích se sluchátky v uších a tmavými brýlemi na očích. Obavy šly spíše ze strany policistů a ochranky než z demonstrantů. Černá auta, policie, tajní! Třicet let po listopadu jsem si připadal, jako by se nic nestalo. Znova jsou zde mocní, kteří se chovají stejně jako komunističtí papaláši.
Byl dav agresivní? Jelikož na demonstraci byl klidný i náš bázlivý bišonek, který v předních „úderných“ řadách demonstrantů navazoval přátelství s malým pudlíkem, nelze o agresivitě mluvit. Dav byl pouze hlasitý, jak to na demonstracích bývá. Možná padly i některé urážky stran politiků, které pana faráře mohly pohoršit. Ne všichni jsme slušní.
Významný moment nastal, když předseda "iniciativy", vyšel ven mezi demonstranty. Společně s paní starostkou Jesenice nás informoval o průběhu jednání. Když se chtěl vrátit do muzea, byla vpuštěna pouze paní starostka, nepohodlného předsedu "iniciativy" ochranka již zpět nepustila. Tak se staví moc k nezávislým organizacím.
Dokonce se mezi demonstranty vmísil provokatér! Co by se stalo, kdyby se lidé nechali strhnout k nějaké násilné akci? Odpověď je jednoduchá: "iniciativa" proti stavbě dálnice by byla v očích veřejnosti diskreditována. Konec nadějí na změnu. Kdo je tedy tím, jež se snižuje pod svou úroveň?
Akce se dostala do zpráv TV Prima, Nova a i Česká televize odvysílala krátkou reportáž, což lze považovat za úspěch. Ke slovu se dostal i předseda "iniciativy", který tak měl možnost v krátkosti na kamery vysvětlit naše námitky širší veřejnosti. Bez lidí, kterým osud prostředí kde žijí není lhostejný, by se tak zřejmě nestalo. Smutné je, že zatímco starostka Jesenice se snaží další exploataci své obce zabránit, starosta Jílového společně s částí zastupitelů místo aby chránili území, které mají spravovat, nechávají jej napospas plánovačům zlatého telete prosperity a devastace krajiny.
Ano, bylo by hezké přivítat vládní delegaci slovy: „Buďte vítáni, kdo v dobrém přicházíte,“ leč nestalo se tak, oni v dobrém nepřišli.
