Chytla mě psací lenora

Prostě jsem líný něco psát, ale protože se říká: jak na Nový rok, tak po celý rok, tak dnes lenost překonám a napíšu něco o své lennosti.

Ne, že bych nic nečinil, anžto jsem zakoupil nový velocipéd a je pěkné počasí, raději se proháním po posázavských kopcích. Ježíšek mi nadělil pěkné knížky, například román Toma Wolfa „Ohňostroj marnosti“ nebo prvotinu Sáry Zeithammerové s názvem „Stehy“. K tomu ještě jsem se začetl do knih Dmitri Verhulsta, což je belgický spisovatel, zrovna nyní mám v pácu jeho novelu „Úprdelný dny na úprdelný planetě“.

Měl jsem dobrou vůli napsat blog o nové desce Vladimíra Mišíka „Vteřiny, měsíce a roky“, dokonce jsem kousek článku napsal, ale jak říkám, bylo hezky a byl jsem línej, ale určitě to dopíšu, to si slibuji.

K mým dobrým vlastnostem, co se týče lenivosti, je, že dokáži dlouho spát, ale na projev pana prezidenta jsem byl již vzhůru. Dobře, že se to vrátilo do času, na který jsme již byli odedávna zvyklí, tudíž jsem se i já dozvěděl, jak to všechno je a jak to má být.

Dnes, 1. ledna, mě zaujal pořad „Archiv“ vysílaný na ČRo plus, kde vzpomněli na 1. leden 1978. Tehdy začala ukrutná zima. Pamatuji, že jsme byli s rodiči na Dolních Mísečkách v Krkonoších a měli jsme jet domů do Prahy. Bylo to dost náročné, museli jsme nejprve vyhrabat naší „Škodověnku“, ale nezklamala, takže žádné drama nenabídnu.

Tehdy jsem chodil do „prváku“ pro ynteligenty, tedy čtyřletý obor s maturitou. Školu jsme měli celý týden, pak jsme pondělí a úterý chodili na učňák na Vidouli a znovu do školy, jež měla sídlo u Vinohradského hřbitova 3, ale v tom lednu osmasedmdesátém jsme do školy moc nechodili, neb vyhlásili uhelné prázdniny. Nebo jsme tam chodili v bundách na dvě hodiny a poslali nás domů. To bylo radosti! Třídní kolektiv se utužil, protože namísto domů, jsme zamířili do některé z restaurací.

Vlastně se mi ta náhlá změna počasí zapsala natolik do podvědomí, že každý Nový rok čekám, že přijdou náhlé mrazy. Letos nepřišly.

Co však letos přijde, předpovědět nedokážu.

Tak se všichni mějte, já jdu zas lenošit.

Žampach v zimním hávu