Buďme optimisté!

Jako ten stařík, který tlačil vozík z obchodu a do pochodu si zpíval: „Tak už máme, co jsme chtěli, máme maso na neděli!“ A to se mi líbilo, hned bylo na světě lépe!

Hned jsem si řekl: „Vida kmeta, na důchodu jej okradli a on si přece do kroku prozpěvuje!“

Přestaňme se na svět mračit, neustále nad něčím lamentovat, žehrat na časy, na drahotu, na vládu, vždyť nikdy jsme se v celé historii v Čechách neměli lépe! Všichni to říkají a já to podepisuji. Praktikujme mindfulness neboli všímavost.

Tak jsem si třeba všiml, že mají huňaté ponožky. Nad nimi stála cedule „2 huňaté ponožky 74 Kč“, ale bylo to divné; když jsem totiž uvažoval, že bych si ty dvoje ponožky koupil, marně jsem hledal, kde je ten druhý pár ponožek? Mají být přeci dvoje. Po usilovném přemýšlení, jsem nazdal, že jsou to ponožky pro jednonohé. Tak vypadá mindfullness.

A nyní ještě, jak vypadá optimismus?

V pátek jsem byl na rehabilitaci kolen na magnetech, jedna známá, když jsem se jí o tom zmínil, říkala, že když mi ty kolena zmagnetizují, nepůjdou pak od sebe oddělit. Trochu jsem se bál, zvlášť proto že jsem tam byl na kole, a uznejte, že se zmagnetizovanými koleny by se to setsakra špatně šlapalo, ono by se to i špatně chodilo, ale dodával jsem si optimismu a díky tomu byla kolena v pohodě a já mohl šlapat dál ke všem čertům...

...tohle je to město proklatý, jak se zpívá v písničce, mluvím o Jílovém u Prahy, prý ho někdy za třicetileté války proklela jedna kořenářka. Snad už to prokletí skončilo, hlavně aby tu nepostavili tu děsnou dálnici, zničit celý kraj touhle megastavbou to by bylo teprve prokletí, ale to jsem zabrousil do pesimismu, a tak budu jako optimista a doufat, že se najde někdo rozumný, kdo ten kus krásné české krajiny dolního Posázaví zachová pro naše potomky.

Též mne naplňuje optimismem, jak naši lidé jsou kreativní, například podfukáři. V pořadu na stopě jsem slyšel příběh, kterak dva vykukové okradli důvěřivého občana.

Pan, říkejme mu Láďa Blahyňka byl dobrák od kosti. Jednoho dne mu zazvonil telefon a v něm se ozval jeden z podvodníků, který se představil jako Pepa Zahrádka:

„Nazdar Laďo, tady Pepa, Pepa Zahrádka, pamatuješ, chodili jsme spolu do školy.“

Pan Blahyňka si vzpomenout nemohl, ale Pepa Zahrádka, mu připomněl, že bývali dobří kamarádi: „Já seděl ve třetí lavici u okna, to si musíš pamatovat.“

„No, trochu si už vzpomínám,“ řekl nejistě pan Blahyňka.

Abych to neprodlužoval, dobrák od kosti pan Blahyňka svému údajnému kamarádovi panu Zahrádkovi půjčil 20 tisíc.

Uplynul týden…

Pan Blahyňka měl další telefonát. Tentokrát mu k jeho překvapení volal muž, který se představil jako podporučík Vondrák od policie.

„Pane Blahyňka, chtěl bych si ověřit, zda jste nepůjčil jistému Zahrádkovi nějaké peníze?“

Pan Blahyňka přisvědčil.

Podporučík Vondrák mu oznámil, že pan Zahrádka je podvodník, ale protože už ho mají v hledáčku, potřebují jeho pomoc. Aby byl proti němu dostatek důkazního materiálu, potřebovali by, zda by v rámci pomoci policii mohl na podvodníkův účet poslat 11 tisíc.

Dobrák od kosti pan Blahyňka svolil a udanou částku poslal.

Uplynulo několik dní…

Opět se ozval podporučík Vondrák s omluvou:

„Víte pane Blahyňka, ona nám ta akce bohužel nevyšla, ale tentokrát to jistě vyjde, ale ještě jednou bychom potřebovali vaši pomoc. Abychom se pachateli podvodů konečně dostali na kobylku, požádal bych vás, zda byste na účet pana Zahrádky mohl poslat 9 tisíc.

Dobrák od kosti pan Blahyňka částku poslal.

Uplynulo několik dní…

Znovu se ozval podporučík Vondrák, ne tentokrát žádné peníze nechtěl, jak byste si mohli mylně domýšlet, naopak:

„Pane Blahyňko, jménem Policie České republiky vám děkuji za vaši spolupráci. Peníze vám po vyřízení formalit zpětně pošleme na váš účet.“

Pan Blahyňka čekal, čekal, čekal, než si uvědomil, že je něco špatně a obrátil se na Policii České republiky, a tak se jeho případ dostal do pořadu Na stopě.

Buďme optimisté! A věřme, že policie bude úspěšná a ukradené peníze dostane pan Blahyňka zpátky, neboť lumpové a podvodníci nemají v naší společnosti místo.

Avšak největší důvod k optimismu v rámci řečené mindfullness mám z příštích voleb. Ne, nebojte, se nebudu tendovat za žádnou stranu, naopak, ať vyhraje ten nebo ten, bude to skvělé vítězství pro všechny:

Vyhraje-li pan Babiš, vrátí, co nám Fiala ukradl, vyhraje-li pan Fiala, budeme mít platy jako v Německu.

To si teprv budem prozpěvovat!