Ani angažovaný básník příliš nepobavil

Ve své velikosti, o které je zcela jistě přesvědčen, tak jako já o své genialitě, angažovaný básník u svých blogů diskusi neotvírá. Na rozdíl ode mne, jež jsem odvážný, není schopen přijmout zpětnou vazbu.

Zde se jeho velikost potýká s odvahou slyšet to, co si o jeho angažované poezii, „vynalézavých“ novotvarech jako „troulové“ a zašmodrchaném zdánlivě poetickém jazyku ostatní publikum vůbec myslí. Křehká psýcha básníkova, chtěla by po horách putovat a přírodu si podmanit, avšak nečekané metanové větry jej srážejí zpět do nížin obav, on se znovu a znovu do své komůrky domýšlivosti choulí, aniž by se vystavil světlu.

Avšak nechme parodického markýrování jeho stylu a přiznejme, že jsem od angažovaného básníka odezvu nečekal. Doufal jsem, že nápaditý název blogu „Okamura jako Hus“ zaujme známého tvůrce parafrází pana Trčálka, ale ten se věnoval blogu paní Konečné, i když jsou prý nového roku komunistické symboly zapovězeny!

Sebekriticky přiznávám, že pan Herda má pravdu: jen vtipný titulek nestačí! Aspoň fyzickou konstituci předsedy ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka jsem mohl dát do souvislosti s daleko větší afinitou jeho odulé postavy k pošlapání Pravdy.

V podstatě pan Okamura stejně jako Jan Hus neřekl nic co bychom nevěděli, jen to řekl nahlas a nediplomaticky. Zde připomínám infantilní rusofobní výkřiky influencera Lipavského směrem k Rusku.

Nepobavil jsem, ale na svou obhajobu bych rád uvedl, že jsem trpěl. Ne, nebudu se rouhat, abych své utrpení srovnával s trýzní Jana Husa v Plamenech kostnických, ale byl jsem ho blízek. Blízek blízké smrti největšího utrpení, jež může se muži přihodit – rýmičkou!

https://blog.idnes.cz/jaroslavherda/obhajce-novorocniho-projevu-tomia-okamury-mohl-byt-zabavnejsi.Bg26010105