Mě přijde že při všem tom povyku kolem zvláštních/praktických škol se úplně zapomělo na opačný konec spektra. Na ty nadprůměrně inteligentní. Ti na základních školách taky trpí. V dětském věku je rozdíl mezi inteligentem a průměrným daleko propastnější enž v dospělosti. Tyto děti pak mají často problémy se socializací, jsou deprivovány o podněty a navíc spousta vyučujících je má za problémové a nezvladatelné protože s nimi neumí pracovat a oni tak nějak vyčuhují z řady. Prostě být jakýmkoli směrem mimo průměr je hlavně na zákaldním stupni za trest.

Nevím. Ano, samozřejmě, že mají i hodně inteligentní děti problém se socializací. Otázkou ale zůstává, jestli by se jim tím, že se vyselektují a udělají se pro ně speciální třídy tenhle problém jenom neposune. Pokud by se ty děti vyselektovaly a do určitého věku se vyvíjely jen ve společnosti svých (pravděpodobně také inteligentních) rodičů, pedagogů a nadprůměrně inteligentních spolužáků a pak najednou bum do běžné populace mezi průměr až podprůměr, nebude to taky kulturní šok a bolavej pád na zem? Tohle může zabolet a na pár let semlít člověka i v šestnácti letech:) On inteligentní člověk se ve skutečnosti nikdy nepovyšuje nad podprůměr, ale spolehlivě to funguje naopak (při každém pochybení řeči "no jó, inteligent, ale tohle a támhleto neumí). Píšete, že v dětství je rozdíl propastnější. Měřitelně nikoliv. Dospělý to jen díky moudrosti a nadhledu lépe snáší, ale to všechno si musí nějak vybudovat, to není zadarmo:)

Konečně to někdo srozumitelně popsal.

Jediná smysluplná reforma by bylo:  Zrušení povinné školní docházky a úplná privatizace školství.

Problém zvláštních škol jsou žáci, jejichž jedinným "poškozením" jsou jejich rodiče.  Kdyby měli normální rodiče, nemubyli by do té školy zařazeni.

Autor  vcelku  vystihl problem  specielní pedagogiky. když ovšem  takové děti nejsou   ve   spoecielní  resp pomocné škole, doplácí na to všchni, včetně manželů těch učitelek...

  Dácám karmu. Neco tak trefného jsem tady nečet    snad rok.

Moje známá má syna, který není fyzicky postižený, ale právě jeho intelekt je hluboce pod průměrem (nejde o rómy). Chodil do praktické školy, kde bylo ve třídě cca 10 dětí. Učitelé se mohli každému takovému dítěti mnohem víc věnovat. Teď chodí na učiliště, kde se učí obsluhovat stroje. S přijetím a se vším potřebným mu právě pomohla ta praktická škola. Bude moct pracovat v oboru (učiliště je součástí strojíren) a vést vcelku kvalitní život.

Kdyby chodil na základku s dalšími 25 dětmi, tak by učitel neměl čas opravdu pořádně se mu věnovat, ani by to nebylo správné, protože by to bylo na úkor ostatních. Nejspíš by několikrát propadl a jeho vzdělávání by základkou pravděpodobně skončilo. 

Tím, že ten kluk chodil do praktické školy má mnohem víc šancí na uplatnění.

Speciální školy jsou pro takové děti ideální a je škoda, že si to politici neuvědomují a nechávají se tlačit do něčeho, co ve skutečnosti nic dobrého nepřináší.