Vzpomínka na Marii Šupíkovou, přeživší lidické dítě

Když jsem začal před mnoha lety pracovat na své první knize o Lidicích, byla jednou z těch, kdo mi nabídli svou pomoc - paní Marie Šupíková, které nikdo z nás, kdo jsme ji měli rádi, neřekl jinak než Maruška.

Byla jedním z hrstky lidických dětí, které přežily zkázu rodné obce a její život tak opravdu nebyl jednoduchý. Narodila se 22. srpna 1932 v Lidicích, kde prožila takřka celých následujících deset let šťastného dětství. To bylo navždy přerváno v noci z 9. na 10. června 1942, kdy vtrhlo do jejich domku gestapo spolu s příslušníky německé ochranné policie a SS, kteří si v něm po podobu vražedné akce udělali velitelství.

Maruška (třetí zleva v poslední řadě) na školní fotografii pořízené v Lidicích 2. června 1942, tedy pouhý týden před zkázou obce. Kromě ní přežila z jejích lidických spolužaček jen jedna jediná...

Rodina Doležalových – tatínek Josef, maminka Alžběta, malá Maruška a její starší bratr Pepík byli té noci, jako vůbec první občané Lidic, odvlečeni do Horákova statku. Na paní Alžbětu a její dvě děti čekal nad ránem (spolu s ostatními lidickými ženami a dětmi) převoz z lidické školy do budovy kladenské reálky. Maruščin tatínek byl nedlouho poté spolu s dalšími 172 lidickými muži zavražděn.

Tragický osud však čekal i na Maruščina bratra Pepíka. Při kontrole dat narození totiž úředníci gestapa na Kladně zjistili, že mu již o dva měsíce dříve bylo 15 let, což byl věk, od kterého Němci posílali mladé lidické chlapce na popraviště. Patnáctiletý Pepík Doležal tak byl zastřelen spolu s lidickými muži, kteří v době vraždění nebyli v obci a rodinami Horákových a Stříbrných 16. června 1942 na popravišti v Praze-Kobylisích.

Spolu nezůstaly ani Maruška a Alžběta Doležalovy. Lidické děti byly totiž 12. června 1942 svým maminkám v kladenské reálce násilím odebrány, a zatímco ženy zamířily do koncentračního tábora Ravensbrück, děti byly odeslány do polské Lodže a odtud 2. července 1942 do vyhlazovacího tábora v Chelmnu nad Nerrem, kde bylo 82 z nich udušeno v plynových autech.

Maruška na portrétním snímku pořízeném nacistickým Lebensbornem po jejím odvlečení z Lidic.

Maruška tehdy měla obrovské štěstí, že byla jednou z mála lidických dětí vybraných k poněmčení. Dostala se do adoptivní rodiny a v srpnu 1946 se ji v Německu podařilo nalézt. Po návratu do Československa se dokonce setkala se svou maminkou, avšak ne nadlouho. Alžběta Doležalová totiž zemřela na následky věznění o pouhé čtyři měsíce později...

Setkání Marušky s maminkou ve čtvrtek 8. srpna 1946 v krčské nemocnici. Paní Alžběta Doležalová zemřela na následky věznění v koncentračním táboře o pouhé čtyři měsíce později.

Přes hrůzy, kterými jako dítě prošla, prožila Maruška bohatý život. Založila rodinu a se svou dcerou, vnoučaty a pravnoučaty žila až do konce svých dnů v Lidicích. Její životní pouť se navždy uzavřela právě před pěti lety – 22. března 2021. Odešla v ní mimořádná žena, skutečná dáma a my, kteří jsme měli to štěstí ji osobně poznat, na ni nikdy nezapomeneme.

Čest její památce!

Paní Marie Šupíková z Lidic (22. 8. 1932 - 22. 3. 2021). Fotografie © Martin Homola

Autor: Eduard Stehlík, ředitel Památníku Lidice