Amabilky na přehlídce pěveckých sborů v Lidicích

10. červen. Troufám si tvrdit, že spousta lidí ani neví, čím je toto datum důležité a proč si ho připomínáme. Letos uběhlo přesně 75 let od spáchání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Avšak vlivem tohoto odvážného a hrdinského činu se daly do pohybu věci, které skončily právě 10. 6. 1942 vyhlazením obce Lidice. O čtrnáct dní později zmizela z map i obec Ležáky.

Obě obce byly naprosto srovnány se zemí. Muži byli zastřeleni, ženy poslány do koncentračních táborů a většina dětí byla udušena v plynových autech. Některé děti, které měly štěstí a splňovaly podmínky vzhledu árijské rasy, byly poslány na německou převýchovu.

Dnes připomínají místa děsivého masakru jen pomníky a pietní místa a v Lidicích ještě navíc Růžový sad, ve kterém nyní roste více jak 24 000 růžových keřů, které do Lidic posílají z celého světa. A právě do Lidic se každý rok sjíždějí davy lidí včetně významných osobností nejen z Česka, ale zástupci mnoha dalších zemí (Slovensko, Slovinsko, Německo, Velká Británie, Peru, Lotyšsko, Japonsko a mnoho dalších), aby si tak připomněly děsivé události, které se tu staly, a pietně položily věnec na památku všech obětí.

Ale tento den není jen záležitostí pokládání věnců a proslovů. Již po jedenácté se zde konala celostátní přehlídka pěveckých sborů Světlo za Lidice, kde se svými písněmi vystoupilo čtrnáct sborů z České republiky, každý z nich reprezentoval jeden kraj. My Amabilky jsme měly tu čest reprezentovat náš, Královéhradecký. Letošní uměleckou záštitu nad akci převzal zpěvák Martin Chodúr.

Do Lidic jsme vyjížděly brzy ráno a už po osmé hodině jsme byly na místě. Po úvodní zkoušce, na které jsme si zazpívaly s ostatními sbory společné písně a českou hymnu, jsme měly čas a mohly si projít celý památník. Opravdu mě překvapilo, jak je celý komplex veliký. Nejvíce mě zaujalo monumentální sousoší 82 dětí, které se staly oběťmi lidického masakru. Toto sousoší je v Lidicích od roku 2000 a vytvořila ho sochařka Marie Uchytilová. Je opravdu neuvěřitelně smutné a ani nedokážu své pocity popsat, když se tam díváte na děti, které potkal tak neuvěřitelně krutý osud a nestihly vyrůst, nestihly nic …

Od dvanácti hodin probíhal koncert zúčastněných sborů. V závěru zazpívaly všechny sbory společně. Nejkrásnější byla podle mě píseň Růže pro Lidice, která v tak velkém počtu zpěváků zněla opravdu úžasně.

Nikdy předtím jsem v Lidicích nebyla, ale je to opravdu silný zážitek. Počasí nám přálo a celý den bylo opravdu krásně, ale vydržet to v černém sborovém oblečení bylo hodně náročné.

Události, které se staly v Lidicích a Ležácích, je důležité si stále připomínat. Aby se nestalo, že se něco podobného bude opakovat.
 

Eliška Bochová
členka pěveckého sboru Amabilky