Ztraceno v překladu - podruhé

V předchozím stejnojmenném článku jsme probrali frivolnější konotace, stejně jako v textu Hledám muže bez žebra, kdy jsem se snažila zjistit jak to bylo se stvořením ženy. V této druhé bych se soustředila na vážnější okolnosti.

Nedávno jsem při uklízení narazila v knihovně na knížku, na jejímž obale bylo napsáno BIBLÍ SVATÁ ANEB VŠECKA SVATÁ PÍSMA STARÉHO I NOVÉHO ZÁKONA.

S tím biblí jsem se nepřeklepla, jednalo se o staré vydání z roku 1936 plné archaismů, což vysvětluje nejen titul, ale i vše následující. Tu Bibli jsem zdědila po babičce. Je to četba inspirující, zajímavá, nadčasová a nevšední, a hlavně velice aktuální,i když trochu jiným způsobem než jsem si  naivně představovala:
Tak třeba takový žalm 147

"Veliký je Pán nesmírný v síle, a rozumnosti-pozdvihuje pokorných ale bezbožné snižuje až k zemi, libost má v těch kteří se ho bojí a kteří doufají v milosrdenství jeho"
 V mé odbojné hlavě to hned vzbudilo kacířskou myšlenku: Nezní to jako opovržení a odsuzování ateistů? Kde je pak ta proklamovaná snášenlivost a láska k bližnímu?

A co teprve proroctví proroka Jeremiáše, například kapitola 50.

"Slovo kteréž mluvil Hospodin proti Babylónu a proti zemi Kaldejské skrze proroka Jeremiáše: Oznamujte mezi národy, zdvihnete korouhev, netajte, rcete -vzat bude Babylón, zahanben bude Bél, potřín bude Merodach, zahanbeny budou modly jeho, potříni budou ukydaní bohové jeho."
Zní snad tohle jako tolerance vůči jiným náboženstvím?
Následujících několik stránek Jeremiášových proroctví pak by se dalo nazvat naváděním k násilí: "Proti té zemi vzpurné táhni a proti obyvatelům pomsti, zhub je a zahlaď jako proklaté, dí Hospodin. Učinž jak pravím, všecko jak přikazuji tobě. Přivedu na Babylón shromáždění národů velikých ze země půlnoční, kteříž to sšikují se proti němu, i bude dobyt odsud. I bude země Kaldejských v loupež, všickni kteříž ji loupiti budou nasytí se, dí Hospodin."
To zní jako by někdo verboval žoldnéře a sliboval jim, že se válkou obohatí.

Jakoby Jeremiáš předvídal nedávné události,  když do těch končin vtrhla nejmenovaná armáda a vypludrovala tisíce let staré památky, přestože byly pod ochranou UNESCO jakožto kulturní dědictví celého lidstva.

"Sšikujte se proti Babylonu všickni kteříž natahujete lučiště, střílejte proti němu, nelitujte střely, neboť zhřešil vůči Hospodinu. Aj lid přitáhne od půlnoci, lučiště i kopí pochytí, ukrutní budou, neslitují se.Protož padnou mládenci jeho na ulicích a všickni muži bojovní budou vypleneni, zbite mečem všechny volky, nechť sstoupí k zabití, běda jim, přijde jejich den, zotvírejte obilnice země Kaldejské, šlapte po ní jako po stozích, aby ničeho z ní nezůstalo."
Podobné výhružky pak zaznívají proti Filistinským, Tyrským, Sidonským, Moábským, (na všech střechách Moábových i po ulicích všude jen kvílení neb rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, na každé hlavě bude lysina, každá brada oholena, na všech rukách řezání,Poďme a vyhlaďme je z národu, i ty ó Madmen vypléněno budeš, půjde za tebou meč. Takhle je to několik dalších stránek, hrozí se také Ammonitským, Idumejským, Damašským, Cedarským, Elamitským, zdá se že už tehdy byli široko daleko všichni kolem špatní, jen lid vyvolený měl patent na pravdu...

A to jsem vůbec nezmínila třetí Mojžíšovu knihu LEVITICUS kde je několik stran popisujících obětování zvířat, což mě jako milovnici zvířátek obzvlášť drásalo: "Jestliže koza byla by oběť jeho, bude ji obětovat před obličejem Hospodinovým, zabije ji před stánkem úmluvy, i kropiti budou synové Áronovi krví její oltář vůkol. Potom bude z ní obětovat obět ohnivou, odstraní tuk střeva kryjící, též obě dvě ledvinky s tukem, kterýž je na nich, i na slabinách, ano i bránici, kteráž je na jatrách- to vše s ledvinkami odejme jí. I páliti bude kněz na oltáři pokrm oběti ohnivé, vůně příjemné spokojující Hospodina. Všecken tuk Hospodinu bude."

Takto nechutně podrobně je to tam rozvedeno u každého z obětovaných zvířátek. U holoubat a hrdliček je doporučováno:
"I vloží ho kněz na oltář, nehtem natrhne hlavy jeho a zapálí na oltáři, vytlače krev jeho na východní stranu oltáře. Odejme také vole jeho s nečistotami jeho a povrže ho blízko oltáře, natrhne křídla jeho kterýchž však neodtrhne.
A s hovězím dobytkem se tu dokonce provádí téměř woodoo rituály: "Vezme kněz pomazaný krve z volka toho a vnese do stánku úmluvy, potom omočí prst svůj v krvi té a kropiti jí bude sedmkráte před oponou svatyně, pomaže krví tou také rohy oltáře na němž se kadí vonnými věcmi před Hospodinem a ostatek krve toho volka vyleje k spodku oltáře zápalu. Všecken tuk z volka vyjme, i tuk překrývající střeva..."abych ty dobytčárny zkrátila - pak se pokračuje jako s kozou-tj. odejmou se ledvinky s tukem, tuk na slabinách a játrách atd. Střeva i s lejnem se doporučuje odnést z chrámu a spálit……

Je to sice nechutné ale slova játra, ledvinky, střeva, tuk, brzlík jsou opakována tak často, až to dostává jakýsi surealistický nádech a šmrnc absurdního divadla, kouzlem nechtěného je to četba téměř komická.
Ale jen do chvíle kdy je zdůrazněno, že oběti má přinést kdo zhřešil, a kněz ho prý za to před Hospodinem očistí. V tomto bodě jsem opět zpozorněla: Není to žádost o úplatek? Dej a bude ti odpuštěno…pět na stole v českých v biblickém podání?  Znovu jsem si uvědomila jak je ta Bible aktuální. Ale vykoupit se smrtí někoho jiného, i když je to jen blbá koza, není to jen útěk před zodpovědností za vlastní chyby? To vlastně za hříšníka zaplatila svou krví ta koza….ačkoliv i my dnes platíme za chyby našich politiků, takže je vlastně vše v pořádku. Hlavně že „vůně ta zápalné oběti milá Hospodinu jest“, aneb účel světí prostředky. Mám však podezření, že Hospodin si jen čuchne, ale maso a tuk snědí kneží…Inu „Nihil novi sub sol“

 Samozřejmě je v té knize také spousta jiných ušlechtilých slov a myšlenek,spíš se snažím tímto poukázat, že citací náhodných úryvků vytržených z kontextu se dá překroutit ledacos, své určitě dělá i zastaralý překlad s těžko srozumitelnými archaismy. Narážím tím na to jak se stále častěji mluví o tom,že muslimové jsou agresivní jen proto, že jim to přikazuje jejich náboženství. Kdo z nás může tvrdit že zná korán? Mnozí z nás neznají ani Bibli. Známe maximálně překroucené útržky, jak jsem se to snažila ukázat na příkladě výše uvedených citací. Arabové se prý brání tomu aby byl korán překládán do jiných jazyků s odůvodnění, že by tak mohlo dojít k překroucení a nesprávné interpretaci jeho pravého významu. Nebo naopak chtějí něco maskovat? Nevím, vím o tom prd a mé úvahy jsou jen takové blablala, Ale nerada bych se dožila zase nějaké náboženské války…

Přesto jsem ráda, že jsem  se do té ohmatané knížky s černým, dlouhými léty používáni už značně ošoupaným obalem podívala. Jen když si vzpomenu, s jakou úctou babička Bibli pokládala na stolek u postele, a přitom si vybavím ty několikastránkové popisy jak správně vykuchat zápalnou obět, mám trochu podezření, jestli ona ta moje milá babička četla úplně všechno? A pokud ano jak to dokázala že jí při listování těmito pasážemi alespoň trochu nezacukaly smíchy koutky úst? Třeba to jednou taky pochopím, stejně jako to,  jak je možné, že na takovém textu zakládá, jedno z největších světových náboženství. Tak mě napadá, kdybych něco podobného sepsala já a předložila to nějakému nakladateli s žádostí o vydání, a argumentovala tím, že se to stane bestselerem s miliónovým nákladem a nesčetnými dotisky, a že se kvůli té knize budou lidé navzájem vraždit, aby ji obhájili. Co by mi ten nakladatel odpověděl?

Představuji si také jak v čele vojenských výprav kráčí kněz s Biblí nad hlavou,což se v náboženských válkách běžně dělávalo, aby tak motivoval vojáky a ti ochotněji ve jménu víry pokládali své životy.Vzhledem k těm pasážím o kuchání zvířátek to bylo vlastně příznačné - vedl ty vojáky do krvavých jatek. Ale co kdyby Bibli ztratil a nesl v čele vojsk třeba kuchařku Magdalény Dobromily Rettigové?

Všiml by si toho vůbec někdo?

A hlavně změnilo by se tím něco?