Vzpomínejte v dobrém

Tak letošní vánoce máme za sebou, ať u vás proběhly jakkoliv, budete na ně za pár let určitě vzpomínat jen v dobrém-tedy alespoň většina lidí má tendenci zapomínat to špatné a pamatovat jen to pěkné.

Existují samozřejmě výjimky, takoví ti věční remcalové, kterým není nikdy nic dost dobré -a že jich tu máme pár i na blogu - kteří to mají naopak, a vše vidí  jen černě.

Většinou si však minulost idealizujeme.

 Následující fotky, které jsem vyhrabala během vánočního rozjímání a vzpomínání-dokumentují můj život se  psími miláčky-a přestože mi občas připravili horké chvíle a nebylo to vždy snadné, vzpomínám na ty chlupaté kuličky s láskou.

Tak  tahle na vánoce  ta moje smečka hlídala dárky pod stromečkem-dobře věděli že spousta balíčků je pro ně,. A někdy začali rozbalovat s předstihem, sotva jsem si odskočila do kuchyně .Ale hubujte je když se umí tvářit jako neviňátka.

Ale když šlo o focení tak pózovali ochotně jako profesionální modelky.

Lavička na zahrádce jich byla plná ale občas mě laskavě pustili mezi sebe

Také křeslo jim bylo malé ale i tam mě občas pustili-konec konců na paniččiných stehnech se sedí líp protože to zespod alespoň pěkně hřeje

a v posteli jich bylo taky plno-někdy to vypadalo, že v tom bytě vlastně bydí oni a laskavě mi dovolí, abych po nich uklízela venčila je a plnila jim misky

hlídali kdy odcházím a kdy se vracím, loučili se se mnou s němou výčitkou v očích, aby mě zas mohli přivítat-hurá panička jde z práce-půjdem na procházku a bude krmení dravé zvěře

Ikdyž s těma procházkama to nebylo vždycky tak žhavý-maltézačka Elizabetka, nejstarší z nich a maminka Andíka, se občas tak unavila, že jsme ji museli šoupnout do kočárku a mimčo šlo mámě do náruče

Pes je nejlepší přítel člověka ale člověk nejlepší sluha a poskok svých psů-tak to u nás platilo zcela-ale teď když už jsou v psím nebíčku, tak mi ty potvůrky paličatý chybí