Diskuse

Vrchní prchni

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

ano pane Hermanku někdy stačí málo aby je člověk potěšil, já když mám smíšenou výpravu kde jsou různé národnosti tak se snažím každého alespoň pozdravit a přivítat v jeho rodném jazyce, ikdyž je pak výklad v angličtině-a tak arabové nebo izraelci jsou moc vděční, když slyší arabštinu nebo hebrejštinu -a když nás na základce nutili do ruštiny, nikdy bych netušila jak se bude dneska hodit

a někteří Rumuni jsou vážně fajn-i po tom zbídačení

dík za komentář

0 0
možnosti
Foto

to je teprve předkrm pane tatíčku počkejte až naservíruju seznam nejbezpečnějších způsobů jak vytáčet průvodce:-)

dík za návštěvu

0 0
možnosti
Foto

Dobré ráno. Při průvodcováni zažije člověk fůru legrace. Část ale zapomene a část není publikovatelná.

Já měl v r. 1970 skupinu Rumunů, to ještě nebyli zcela zbídačeni, a na závěr pro mě v Bratislavě vybrali krásné spropitné 300,- Kčs. Ziral jsem.

A jejich přízeň jsem dosáhl velmi jednoduše. Na jejich vlastní přání měli při každém jídle na stole hromadu chleba.

0 0
možnosti
TT

;-D Tak to je na prášky. Nebo na stabilní 2 promile.

0 0
možnosti
Foto

To si fakt nemyslím. Problémy s jídlem nebývají dominantní.

0 0
možnosti
Foto

děkuju za přečtení a pěkný zbytek víkendu přeju

0 0
možnosti
  • Počet článků 784
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1797x
Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Seznam rubrik