- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Stromy jsou můj obor. Vím, že mnohé z těch "odlišných" těžce zápasily o své přežití.
Přijde orkán, a oni zůstanou...
Vím, že děláme v lese chybu, když všechno co jaksi "nezapadá" odstraňujeme.
souhlasím pane Petře-člověk někdy do přírody zasahuje nepřiměřeně často a necitlivě-dík za komentář a pěkný večer
ale tenhle vypadá že si k tomu spíš lehá
-ale zatím asi umírat nehodlá-dík za přečtení a pěkný večer
Není to ten v Praze na nábřeží v parku u Hlávkova mostu?
naproti botelu Albatros-uričitě nejen jediná koho to zaujalo
dík za přečtení a hezký večer
A mně se tyhle originální stromy líbí mnohem víc, než ty rovné.
Je fajn snažit se aspoň vypadat, když jsi totálně v háji, ale úředníci jsou schopní kvůli tomu odepřít invalidní důchod (skutečný příběh), tak si vyber...
ale jo-dokonce když jdeš k doktorovi tak není vhodné vypadat pěkně-hned řekne co tý ženský je? Vždyť vypadá tak skvěle?
Se stromy je to jako s lidmi - ti, kteří budou chtít na nich hledat nedostatky nebo dejme tomu ošklivost, nepochybně ji najdou. Ale nikdy nevezmou potěšení a víru těm, kteří v nich vidí to krásné.
Představ si třeba hendikepovaného člověka vozíčkáře, Libu. Budeš ho zavrhovat za to, že se se svým osudem dokáže poprat a žít stejně aktivně jako my zdraví? Nebudeš, budeš ho obdivovat. Budeš ho odsuzovat, když to nedokáže a bude závislý na pomoci druhých? Nebudeš, pochopíš ho. Na otázky pro Tebe jsem si dovolil odpovědět za Tebe a pokud jsem se trefil, tak máme stejný názor.
Hezký večer
souhlas-proto vznikl tento blog dík a hezký večer i tobě
super, stromy jsou nejví,krásné, silné, nezkrotné
Ano Davide, jak jsem napsala v blogu, stromy obdivuju-některé tu jsou a vydrží i několik staletí a tenhle ale tu svou vůli "vydržať" prokázal opravdu důtazně
dík a pěkný večer
I nedokonalost je krásná, protože se vymyká obecně uznávaným parametrům. A máš pravdu, člověk je svým způsobem jako strom: roste, ohýbá se, kvete nebo padne, když je mu nejhůř. A úplně nejtěžší je, aby znovu vstal a naučil se mít rád sám sebe, potažmo i svět kolem sebe, který mu třeba ublížil. Zůstat dole a nevstat není úplně šťastné řešení.Ten strom si to "vyřešil" po svém, znovu rozkvetl a zazelenal se.
dík za přečtení a komentář Pavlo a pěkný večer
Krásné-i já miluju stromy, pořad "Památné stromy" - asi se tak jmenoval - s Luďkem Munzarem hladil po duši. A když jsem byla ve Versailles, vyfotila jsem si ten, pod kterým u zámečku sedávala Marie Antonietta se svými dětmi. Má propletené kořeny nad úrovní země, které jako by se objímaly...
A v Lochotínském lese v Plzni máme smrk "troják".
ten pořad o stromech si paní Ludmilo pamatuji, na Pražském hradě je také jeden hodně propletený strom o tom lochotínském trojáku slyším poprvé-dík
Krásný článek i foto. Už se těším na letošní záběr Vašeho kvetoucího nezmara.
já také-doufám že tam ten strom ještě bude-děkuju za přečtení a pěkný večer