- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Libuš, pokud bys potkala mého kladenského kolegu Pepíka Fouska, pozdravuj ho od Kocoura, prosím. Ještě něco máme s Pepíkem společné, stejný ročník narození. Tobě
Vasemu prestehovani na Kladno se vubec nedivim, slysel jsem totiz, ze je tam bajecnej pulnocni zivot
i popůlnoční pane Michale---a ještě brzo zrána v neděli je tu živo
Žít se dá skoro všude, všude jsou dobří i špatní lidé a skoro každé místo má své výhody a nevýhody. Každý člověk však má jiné preference.
Vyrostl jsem v krásném městečku mezi lesy v Máchově kraji v Bělé pod Bezdězem. Pro dětství to bylo ideální místo. První nevýhoda byla, že na střední školu jsem musel dojíždět 45 minut tam a 45 minut zpět autobusem do Mnichova Hradiště. Radši bych dojížděl na SVVŠ do Mladé Boleslavi, Bělá však co se týče tohoto vzdělání patřila pod Mnichovo Hradiště. To dojíždění se zvládnout dalo, ale byla to ztráta času v kodrcavém autobusu z éry socialismu, čas jsme v něm zabíjeli studiem, kecáním nebo hraním karet. Za kulturou jsem s rodiči a pak i střední školou jezdil do Prahy nebo Mladé Boleslavi.
Pak jsem studoval v Praze. To bylo další mé krásné období. V Praze jsem bydlel na koleji na Petřinách tj. na kopci, blízko obory Hvězda. Tam jsem chodil běhat, pohybovat se v přírodě mne vždy bavilo. Do Prahy jsem jezdil na přednášky, na rande, do divadel, na koncerty, na plesy a do restaurací a vináren. O víkendu jsem občas jezdil k rodičům do Bělé si odpočinout.
Po vojně až do svých třiceti let jsem bydlel v centru Prahy. To mělo také své výhody, avšak musel jsem z Prahy opět do Bělé, na hory a v létě na vodu často vypadnout. Necítil jsem se a nikdy se nebudu cítit dlouho dobře v centru velkého města.
Nyní žiji v poklidné čtvrti s parky kousek od Haagu a pouze 20 km od Severního moře. To mi také vyhovuje.
jé pane Jaroslave tak to jsme se v té Hvězdě možná občas potkali-já bydlela u Ruzyňských kasáren takže buď do Hvězdy nebo do Šárky jsem chodila běhat často-souhlasím že žít se dá všude.pobývala jsem pár ket na různých místech Itálie.od Bergama na severu přes Florencii ve středu až po Minturno na jihu...a všude se dá najít něco pozitivního
Prahu mám ráda, ale k tomu pocitu musím mít jistotu, že se ještě ten den můžu vrátit domů.
Libuško, Kladno teď k Tobě prostě patří a sluší vám to spolu! Píšeš o něm krásné reportáže, vyhledáváš zajímavosti, chodíš na místní akce, a co je vůbec nejlepší: fandíš Kladýnku v hokeji.
děkuju Zdeni-nikdy jsem si nemyslela že takovou změnu v životě podniknu a že na stará kolena budu obíhat hokejisty aby se mi podepsali na kšiltovku-úplně jsem tím omládla-ikdyž jen vnitřně navrch to vidět není bohužel
Za mě Praha v pohodě, ale v centru bych bydlet nechtěla. Jak nepatřím nikam, tak ve velkoměstě se to nejlíp ztratí.
to je fakt Klárko - ta anonymita má něco do sebe
, Kladno se nám s Izákem moc líbilo. Ať se vám tam, Libuško, krásně žije.
děkuju Beatko hlavně že mám kousek od domu velký lesopark-ráda bloumám hvozdya taky aquapark-z Ruzyně kdy jsem bydlela jsem to měla do Motola dost daleko ale tady mám celoroční plavání téměř za domem-k nezaplacení
Tak ať se náplavě dobře žije i dál. Z rodného Kolína jsem se naplavoval na různých místech Středočeského kraje, jsem tedy celoživotní Středočech Vítejte v největším českém kraji, který má jako jediný své sídlo v jiném kraji.
díky to je vtipnézdravím Kolín
Libu, ale ono to dneska není nic výjimečného, hodně lidí to tak má. Bydlení kousek od velkoměsta je o fous levnější a hlavně je tady klidněji, což za to každodenní cestování stojí. Mám to podobně, i když z druhé strany Prahy a ne ve městě, ale na vsi. Zato jsem však takový celoživotní migrant, narozen v Praze, dětství vesnice, pak zpátky Praha a teď už přes 13 let zase vesnice, i když jiná než ta první
tak to máš Honzo pestrý změna je život říká se.
zdravím tu tvou kočičí i lidskou rodinku
Do Prahy to mám hodinu autem,ráda tam zajedu,stará Praha je nádherná,i když se tam skoro nedá kvůli turistům hnout. Ale vždycky jsem šťastná,když už jsem zas doma,ve stotisícovém Liberci
to věřím Šári-doma je doma-pro každého a to centrum v Praze je vážně k nežití-dík za nákuk a pohodovou sobotu
Tohle se nikdy nerozhodne. Žil jsem v Praze, pobýval jsem na Moravě, v jižních Čechách, ve městech velkých i malých, ve vesnicích o deseti číslech... vše má své plus i mínus a člověk si stále častěji uvědomuje, že pokud se k věci postaví správně, je mu jedno, kde přebývá. Jistě, jsou lidé, kterým velkoměsto chybí či vadí, ale koneckonců jsme individuality...
pravdu díš Ríšánku.možná mi ta Praha nechybí protože tam často dojíždím a když vidím ten mumraj třeba dole v metru tak se už těším zpátky domůjak se říká domov je tam kde je srdce-home is where the heart is