Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

R^Taky ještě mohli přebíhat dozadu a mohla jste napočítat víc, než mělo být.;-);-D

0 0
možnosti
Foto

i to se stává Klárko-vylezou prostředními dveřmi, aby zkontrolovali, jestli je jejich kufr naložený, pak nastoupěj předními dvěřmi a cpou se dozadu, nebo si přesedají k někomu jinému:-)

1 0
možnosti
Foto

R^Pravda, nekdy je mi z nasich ceskych sklonu k nevrazivosti ponekud stydno.

A jinak, Libu, gratuluju k VIP, vsimnul jsem si toho az ted:-)

0 0
možnosti
Foto

děkuju-za přečtení i gratulaci

a s tou nevraživostí naštvaností a zamračeností je to smutná pravda-často se mě turisté ptají, proč se na sebe lidé na ulici víc neusmívají-o prodavačkách a číšnících nemluvě-ti by to měli mít v popisu práce:-)

1 0
možnosti
Foto

Libuše, uvolnění a bezprostřední Italové ok to je na celou knihu kterou už ostatně máte napsanou, pokud se nemýlím. Ale dnes jste se dotkla jednoho zajímavého tématu. Co jiné národy které jste měla tu čest během své průvodcovské praxe zblízka pozorovat? Nenašla byste si v některém ze svých příštích blogů čas na dejme tomu úvahu na téma srovnání některých charakteristických projevů těch kterých národností na výletě v ČR tak jak to vidíte Vy? Myslím, že by to téma mohlo být zajímavé a pro některé třeba i kontroverzní. Pokud jste tak již někdy v minulosti učinila pak se omlouvám, ale všechny Vaše blogy jsem nečetl:-)

0 0
možnosti
Foto

děkuju Víťo za přečtení a tip na další tvorbu-částečně jsem to srovnání více národností nejen z mého pohledu, ale i to, jak se hodnotí nazájem už načrtla v kapitole o parníku

http://libusepalkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=617082

0 0
možnosti
  • Počet článků 784
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1823x
Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Seznam rubrik