Jo,to byla chyba.S měkým krátkym to nejde

to jsme naznačit nechtěla

A ty ubrusy by šli?

s tvrdým y by možná prošly ale kdoví jak by to vypadlo-já bych to fakt nepřeháněla

Já přece nebojuji proti ženám a nehážu to na ně. Naopak,já jsem na ženské.Nemocná je celá společnost,celý systém,musí se něco stát,čas dozrál na změnu,ale na to tu není prostor.A stím háčkováním máte pravdu,dělám to nerad a jen proto abych se těm ženským zalíbil.

jestli myslíte že ženám se líbí háčkující muži tak to leccos vysvětluje

Víte co je krize paní Vacková? Když národ upadá a ještě větší krize je když národ vymírá.A vymírá celá Evropa.Vám asi né,ale Vašim vnučkám bude muset tu rovnoprávnost vysvětlit asi nějaký Omar nebo Hakim.

to že národ vymírá ale nemusí být nutně vina žen-muži by si měli asi připustit jaký podíl na tom mají-když jsem tu nedávno napsala blog o tom, že by se měli ke svým partnerkám chovat líp a ty by se pak třeba mateřství tolik nevyhýbaly, tak to podle komentářů málokdo pochopil a většina mužských se jen čertila co že si to dovoluji naznačit, že by měli brát úlohu žen vážně a s větší úctou

Paní Pálková, děkuji Vám za výborný článek. Pište dál a nenechte se ovlivnit komentáři některých pánů, kterým samozřejmě tento svět vyhovuje. Model ženy putičky, která čeká s teplou večeří po namáhavé celodenní práci na svého manžela, který si k té večeři přečte noviny, je nenávratně pryč. Model, kdy matka na všechnu domácí práci a výchovu dětí byla sama a manžel jen čekal na teplou večeři, je také pryč. Ale zakořeněné genderové stereotypy jsou v hlavách lidí dál. A jen takovými osvícenými články ale i básničkami ve slabikáři se snad myšlení lidí pomalu posouvá.Moc Vám fandím a piště dál!!

moc děkuji paní Vacková ikdyby byl takový komentář jako váš jediný mezi stovkou negativními tak budu mít pocit že stojí zato ve psaní pokračovat ještě jednouu díkagovat

Paní Majová, a proč jste s dětmi neblbla také vy? Předpokládám, že jak to často bývá, že po celodenním kolotoči (navařit, uklidit,vyžehlit a další nezáživné práci společensky neceněné - a tuto práci dělat třeba s dvěma malými dětmi) na blbnutí, hraní a povídání s dětmi nemáte náladu. A teď přijde těmito pracemi nezatížený tatínek a těší se, jak s dětmi bude blbnou a objevovat svět. A to je ta velmi obdivovaná role otce. Proto je nutné více zapojit do výchovy dětí a chodu domácnosti otce. A to začíná jejich výchovou. Třeba i básničkami v slabikáři. Ta Žáčkova k tomu určitě nepřispěje. I tatínkové mají před spaním pohladit své děti. To není role jen maminky.

Ale jasně, že jsem s nimi blbla, v čem pořád vidíte problém?

To tvrzení o ušlápnuté matce a macho otci jsem nezažila ani jako dítě, byť role byly rozděleny ostřeji.

Dneska to fakt nechápu, pračky, sušičky, papírové plínky, vlhké ubrousky, jídélka v lahvičkách, hračky, že přechází zrak...a ženské si pořád hrají na uštvané. Já nebyla a to jsem k tomu měla ledacos dalšího.

A básnička ve slabikáři je prostě básnička. Jak to doma s hodnotami máte, tak to děti budou brát.

Mimochodem, u nás uspával táta. Respektive četl večerní pohádku.

Jaký si to uděláte, takový to máte.

Pane Agulár, zase to typické zakořeněné myšlení, které je dané výchovou a tradičními stereotypy danými společností, ne přírodou, jak se mnozí pánové ohání. Píšete jakoby náročná povolání měli jen muži. To je směšné. Zapomněl jste, že je 21.století a i ženy mají velmi náročná povolání (ale já tam na rozdíl od vás řadím i duševní povolání náročná na stres a profesionalitu). Ale skutečně nejvíce náročný život mají ženy samoživitelky, které umožní svým dětem vystudovat (mnohdy i bez alimentů). Zdaleka nejnáročnější život mají matky s postiženým dítětem, jehož otec psychicky životní situaci nezvládl a odešel za klidem. Kam se hrabou záchranáři a chirurgové!

Paní Pálková, úplně skvěle jste popsala ty dvě "nejúspěšnější" české rodinné komedie. Při zhlédnutí jsem to přesně tak cítila, akorát bych to neuměla tak výstižně popsat jako Vy. Ty vyděšené, uťápnuté a ustarané maminky z kuchyně a chlapi, kteří se mohli realizovat všude a ve všem. Tak to bylo přesně minulé století.

pane Grešlík jednou za rok to není tak strašné, na ty chlapy ve školství by měly být kvóty ne? děti potřebujou mužské vzory-stát by měl peníze které vyhazuje jinde za nemysly, dát právě do školství, si myslím pěkný den přeji

Jo tak vtom případě pardon.Recept je recept.Já zase vyšívám ubrusy a háčkuju záclony.Perličkovým stehem.No a ta rozverná společnice chudá duchem, tak tá to intelektuální onanování stejně nepochopí.

s tím háčkováním jste to trochu přehnal ne?

"Zažitá role" chlapečka a budoucího muže" a role "holčičky a budoucí ženy - matky" má své kořeny ve staletém modelu. Jenže ten model stál na principu, že žena se stará o děti a domácnost a muž pracuje, aby rodinu uživil. Posledních 100-130 let tento model doznává podstatnou trhlinu. Ženy pracují a vydělávají.

Je oblíbeným mottem pro zdůvodnění jevu, že ženy hledají stejné uplatnění jako muži a získávajíc nezávislost. Jenže tohle jsou až následné průvodní etapy vývoje, kdy žena začala pracovat. Žena byla ve skutečnosti donucena pracovat, aby přispěla k hmotnému zajištění rodiny po té, co nástup průmyslové revoluce zrušil řadu pracovních příležitostí pro muže a snížil hodnotu práce (i díky přetlaku konkurence v důsledku nezaměstnanosti) , za kterou byli muži odměňováni. Náseldně se z nouze udělal ctvnost.

Autorka ukazuje nevyváženost vztahu na modelu známých komedií s Tomášem Holým jeho nalezeným tatínkem a maminkou. Jenže..... Jenže právě tak lze ukázat humorně neschopnost mužů zvládat péči o děti a chod domácnosti v komedii S tebou mě baví svět.

A každá žena, která nějakou dobu žila bez partnera si najednou uvědomila, kolik zdánlivě dřívě neviděné práce dělal v domácnosti muž - od drobných oprav, přes stěhování nábytku, zajištění techniky. Jistě naučíme se (ženy) nakonec z donucení také, případně objednáme "hodinového manžela" ale čas věnovaný těmhle "drobným"" povinnostem najednou chybí. A starosti přibývají.

Zvládenme to na rozdíl od chlapečků, kteří dítě nikdy neporodí.

Takže možná je lepší přece jen tu staletou tradici nelámat přes koleno.

děkuji konečně komentář uchopující meritum věci