Zas je tam pár překlepů, a chybí nějaká čárka. To pak devalvuje vyznění textu. Nemyslím si, že by křesťanští dogmatici odmítali zásadně přiznat, že se ve svých spisech inspirovali antickými mysliteli. Akvinský Aristotelem, Augustinus zase novoplatonismem. Nechápu ale, jak může někdo tvrdit, že křesťanství umožnilo západním vědcům bádat, když jeho zakladatel, Ježíš Kristus, byl zcela negramotný, ačkoli v té době už byla řada vědeckých ale i filozofických disciplín na hodně rozvinuté úrovni. On za to chudák nemohl. Ale ani jedním slovem nepodpořil ve svém učení rozvoj vědy a techniky. Když by mu o něj tolik šlo, tak by se o tom v evangeliích zmínil. Namísto toho se domníval, že zakrátko nastane konec světa. Ale jsem přesvědčena, že jse na světě milarda lidí, kteří tomuto tvrzení věří.

Není známo nic o tom, že by Kristus byl negramotný. Z evangelií se několikrát dozvídáme, že byl schopen přesně citovat z Mojžíšova Zákona a kvalifikovaně diskutovat s jeho znalci, takže buď měl vynikající paměť, a nebo si Tóru prostě přečetl. Jeho učedníci mu říkali "rabi".

Také se dá polemizovat s názorem, že Kristus "ani jedním slovem nepodpořil ve svém učení rozvoj vědy a techniky". Mohu zmínit například podobenství o hřivnách (řecká měna "talent", která získala i význam "nadání"), které se dá stručně vyložit ve smyslu – kdo svůj talent nevyužije a nerozvíjí, tak ho pohřbí. Kristus navíc kázal ve shodě se Starým zákonem, kde je rozumnost, moudrost a poznání značně vyzdvihováno. Zároveň je řečeno, že veškeré poznání bude překonáno a že není jen ku prospěchu lidstva (například zbraně). Jediná hodnota, která neztrácí na síle a na významu je láska. Poznání vědce, který zná lásku, bude mít jiné výsledky, než vědce, který lásku nezná.

Kristus také neříkal nic o tom, že "zakrátko nastane konec světa". Když se ho na to lidé ptali, tak odpověděl, že to neví a že onen den zná jen Bůh Otec. Kristus říkal, abychom byli na ten den připraveni – můžeš-li se s někým usmířit dnes, neodkládej to na zítřek: "Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde.". Také řekl, že ten den přijde "jako zloděj v noci", tedy nečekán. Máme žít tak, jako kdyby žádný konec světa nepřišel, a zároveň tak morálně, jako kdyby měl přijít za hodinu.

,,Časová osa". Posloupnost událostí, dějů, příčin, následků, často i ve vzájemné turbulenci.,Něco" mezi volným pádem, ale i cestou, plnou různých objížděk i křižovatek, které byly jsou a budou plné různých ,,regulovčíků", či semaforů, které ovládá i řídí kde kdo, či se o to alespoń snaží. A na kde jaké ,,křižovatce" i karambol, který ovšem nekončívá jen pomačkanými plechy. Do toho všeho vyšší moc od počasí počínaje po katastrofy živelné. Vývoj a pokrok je někdy prevít, obzvláště, když začne předbíhat své tvůrce

Někdy se "příčina" a "důsledek" k sobě prostě hodí.

To skoro vždy, když se hledá, kdo za co může

Nelogický omyl

Ve svém článku říkáte, že "rozvoj lidského myšlení je přirozený stav kdy se poznatky předchozích generací stále zdokonalují". Jenže právě historie nám ukazuje, že o žádný "přirozený stav" nejde. Vývoj se odehrává zcela nerovnoměrně. Ještě i dnes existují kultury, které se nepřehouply přes dobu kamennou a pouze tlak vnějšího světa je nutí něco měnit. V historii také zaznamenáváme etapy, kdy došlo k úpadku civilizace – poznatky předchozích generací byly zapomenuty.

Ten, kdo se začne zabývat historií, tak mu nemůže uniknout ohromný rozvoj a technologický náskok, které vykazuje takzvaná Západní civilizace oproti zbytku světa. Té civilizaci se říká také "žido-křesťanská", protože žido-křesťanská filozofie tvoří základ jejích hodnot. Také v této civilizaci se vyskytly ohromné problémy, ale ať se podíváme na hudbu, malířství, architekturu, vědu nebo rozvoj lidských práv – tak Západní civilizace vykazuje již po celá staletí ohromný náskok. Proč se technologický rozvoj neodehrál v prostředí islámu, hinduismu nebo buddhismu, kde je více surovin, více materiálních i lidských zdrojů? Protože v těchto náboženských systémech chybí tvůrčí filozofie. Například moderní koncept lidských práv není možné rozvíjet v prostředí hinduismu, kde základ společnosti tvoří kastovní systém, stejně je tomu v prostředí islámu, kde je nerovnost lidí základním konceptem víry.

Systém hodnot, který je obecně zakořeněn mezi obyvateli, ovlivňuje rozvoj inovací a technologií naprosto zásadním způsobem. I přes různá dogmata a tradice byla a je pluralita názorů v Západní civilizaci na diametrálně vyšší úrovni, než ve zbytku světa – a právě tento princip vedl k zásadnímu společenskému náskoku.

Hodně to souvisí s tím, že se řada lidí napříč celou historií této společnosti řídila heslem které jsem psal dole a nečekala s rukama v klíně na vyšší moc...

Na Zemi žije dle odhadu USCB asi 7,5 miliardy lidí. Z toho je 6,4 miliardy věřících. Asi na tom náboženství přece jenom něco bude.

asi by bylo zajímavé zjistit, kolik věří opravdu a kteří jen proto, že se narodili do určitého prostředí kde jim rodiče odmalička víru vštěpovali

V jednom s církví souhlasím, jsem takový hříšník, že už mě od pekla nezachrání, ani kdyby se za mě modlili všichni svatí. Ale zas na druhou stranu tam bude teploučko a plno čertic

Ještě Vám povím, že dle tradičně zažitých představ se tam vyskytují černé kočky či kocouři... trošku mě to vždy lákalo i jako katolíka

Přičiň se a Bůh Ti pomůže...

modlitba sama je málo, je to spíš motivační prvek.

Ale v historii to tak určtě často neplatilo...

p.s. nezačal jsem Vám na hulváta tykat, to Ty platí všeobecně...

Modlitba je i cosi jako ,,únik", ale i nácvik memorování, často doplněný o mentorování. Pro rozhřešení stačí třikrát zdrávas a otčenáš, kdo má na odpustky, ani se modlit skoro nemusí. Ovšem když se ocitne v opravdu úzkých, mnohý vzpomene matky i otce