Trochu osvěty: tyto problémy dělá jeden druh: Lýkožrout smrkový (Ips Typographus) Je to odolný parchant, pro kterého jsou různé chem. sajrajty jen ochucením jídelníčku. Jediný účinný způsob, jak se ho zbavit je v momentě, kdy se rozmnožuje - ve fázi larev pod kůrou stromů. Proto to kácení. Strom je potřeba po skácení ihned odkornit
Jenže je zde jvelké ALE!!! : Kácení je efektivní pouze ve stádiu, kdy se vyvíjí larvy pod kůrou - což je období zhruba tří týdnů. Poté z napadeného stromu vyletí - a ten už je pak zbytečné kácet. Znovu tento strom nenapadnou, protože do té doby uschne. Pro svůj vývoj totiž potřebují čerstvé stromy. Pokud si někdo myslí, že v průběhu roku vytěží les kvůli kůrovci a nedělá to v uvedeném termínu, pak se jedná o komerční těžbu přikrytou a zdůvodněnou právě kůrovcem. S vyjimkou, kdy jsou zpracovávány odumřelé stromy.
Proti kůrovci lze nesrovnatelně efektivněji bojovat feromonovými pastmi. Jedná se o to, že brouk, který vytváří chodbičky v kůře uvolňuje zvláštní feromon, kterým láká samičku a ostatním broukům dává najevo, že je tady něco k snědku. Na tomto základě se vyrábějí syntetické feromony, které se dávají do lapačů. Tyto lapače je třeba rozmístit v potřebném množství.
Aby to perfektně fungovalo, je třeba dodržet další zásadu - a to pravidelnou kontrolu a pravidelný sběr nachytaných brouků - ideálně jedenkrát denně. Pokud se tak neděje, nachytaní brouci začnou uvolňovat další feromon, kterým ty ostatní varují, že tady je nějaký problém. Efektivní lapač dokáže nachytat 20 - 50 ks denně (běžný výskyt) nebo několik stovek (kalamitní výskyt) nebo také plnou lahvičku od dětské výživy (opravdu těžký problém)
Tímto způsobem lze účinně eliminovat kůrovcovou kalamitu - ale musí se to dělat na celé ohrožené ploše. Náklady oproti těžbě jsou zanedbatelné - ale musel by se o to někdo starat. Je pohodlnější přivázat se ke stromu a protestovat. To si toho totiž všimne i televize.
Takže to jako malou osvětu - a konečný názor si udělejte sami ..
