Harašení v Šanghaji

Pokud někdo z anglicky mluvících zemích použije v rozhovoru s vámi slovo Šanghaj, a vám uniká kontext, měli byste vědět, že nemusí hovořit jen o známém asijském,moderním městě.

 V angličtině totiž slovo shanghai,  psáno s malým s a užito jako sloveso znamená opít a unést. Pokud vás pod dojmem aféry se sexuálním  harašením a vlny metoo jako první napadne, že se to týká zneužitých žen, které se po letech rozpomínají na to, co se jim kdysi stalo, tak vůbec ne.

Jedná se o unášení mužů.

Nejeden mužský čtenář si možná pomyslí,  že to vlastně není nic nežádoucího, zejména pokud by vás unesly mladé krásné ženy, ale i tady vás zklamu.

Dřív se této metody, tedy opít někoho, aby byl povolnější a snadno manipulovatelný, používalo právě v Šanghaji, jakožto jednom z největších přístavních měst,  k doplnění lodní posádky a donucení mužů, aby pracovali na lodi. Něco jako u nás, když verbovali hochy do války, také je opili aby podepsali a nechali se snáze odvést do boje.

V Šanghaji to byla metoda získávání dělníků tak častá a rozšířená, ikdyž zcela nečestná, že to přešlo do běžného úzu, takže v širším smyslu se slovo shangai používá jako být k něčemu dohnán, donucen, přinucen. Takže můžete narazit třeba na větu: He was shanghaied into giving a speech-tedy byl přinucen promluvit

Z hlediska jazykovědy patří tento jev, kdy je vlastní jméno užito v obecném významu, pod termín antonomazie. Třeba babylón znamená zmatek či smíšení jazyků, podobně jako maglajz, což je navíc něco jako vřava či lítý boj-podle bitvy u města Maglajs na řece Bosně, kde došlo v roce 1878 k nelítostné řeži. Podobný význam má i slovo  brajgl-což je podle holandského malíře Brueghela, jehož obrazy jsou plné výjevů peroucích se opilců.

Mnohem častější je tento jev třeba u produktů a výrobků, zejména kulinářských-ačkoliv tady jsme spíš u metonymie-tedy přenesení názvu na základě věcné souvislosti-třeba sýr čedar,vyráběný v jihozápadní Anglii v hrabství Sommerset v městečku Cheddar, když si někde dáte plzeň smíchov či krušovice, je každému jasné, že si objednáváte pivo, mnohá francouzská vína také nesou jméno místa produkce-třeba  šampáňo, chardonney či beaujolais, likéry či dezertní vína jako marsala, madeira, porto, šartréska 

Také horniny či minerály nesou název místa, kde se těží-aragonit podle Aragónie ve Španělsku, santorin-nerost sopečného původu z něhož se dělá cement-mimochodem stejný název má i víno pěstované na ostrově Santorini. Vesuvián je zas křemičitan hlinitý nacházející se v lávě z Vesuvu-ale i na alpských krystalických břidlicích, což může být trochu matoucí. Sopka Vesuv dala název i  hnědému zásaditému azobarvivu-vesuvin.

Podobně u látek a tkanin-manchester, žerzej, marengo, oblečení-jégrovky(Jegr německý výrobce teplého prádla, bekovka( kšiltovka podle pražského výrobce čapek O.Beka). montgomerák( plášť vojenského střihu který rád nosil britský maršál Montgomery). U chemických prvků či fyzikálních jednotek bychom také napočítali spoustu příkladů. Třeba i montgolfiéra-balón plnění teplým vzduchem nese jméno svých konstruktérů, zepelín rovněž.

Ale zpět k pochutinám a jejich tvůrcům - to je třeba naše becherovka, nebo všeobecně známý sendvič, který je odvozen od jména jednoho mlsného ale líného anglického šlechtice. John Montagu Sandwich,  který žil v druhé polovině osmnáctého století, byl vášnivý hráč karet,  a protože nechtěl od své oblíbené hry odcházet ani kvůli jídlu, vynalezl tento rychlý druh občerstvení aby mohl vydržet u karet celé hodiny.?

Také výrobky a vynálezy, třeba zbraně, nesou často  ve svém názvu místa, kde se poprvé použili či vyrobily, nebo jméno vynálezce, popřípadě výrobce. Třeba bajonet je podle jihofrancouzského města Bayonne, kde byl poprvé použit při obléhání města, berdanka, jednoranová zadovka  používaná na konci devatenáctého století nesla jméno amerického plukovníka Berdana, který ji sestrojil, stejně tak manlicherovka, kolt, (americký vynálezce Colt), kalašnikov-příkladů by byly desítky. 

Od zbraní přejděme radši k hudebním nástrojům-kdo by neznal třeba amatovky, nebo slavné guarnerky, podle jména slavné cremonské rodiny výrobců houslí, když jsme u hudby a Itálie, takové leporelo je prý zas podle Leporella. sluhy Dona Juana, který jména jeho milenek uchovával ve skládačce, a když jsme u knih, tak třeba bedekru  dal své jméno německý vydavatel cestovních původců.

Takže když už jsme skončili u toho cestování-pokud vám anglicky mluvící turista vykládá něco o Šanghaji, nemusí vám nutně popisovat zážitky ze své dovolené.