Katolická církev je velmi bohatá organizace, nyní ponechávám stranou do jaké míry bohatství bylo získáno čestným a do jaké míry nečestným způsobem.
To jednou okomentovali i Roubíček, když s Kohnem navštívil Vatikán. Kohnovi tehdy řekl: "to je ale nesmírně schopná organizace, když je tak bohatá, vidí tu krásu kolem". Kohn odvětil: "a to si uvědomme, že před 2 000 lety začínali na jednom vypůjčeném oslu". 
Osobně si myslím, že do velké míry rostoucí moc a bohatství církve se dá hodnotit kladně. Prostě církevní hodnostáři byli schopní, dobře investovali a získávali peníze od věřících, i když částečně za sliby něčeho (věčný život v nebi), co možná ani neexistuje. I ten problematický celibát, který mimo jiné byl a stále je příčinou k zneužívání dětí (i když si nemyslím, že se to konalo a koná v tak velkém rozsahu, jak se někteří nyní snaží tvrdit, ačkoliv každé zneužití dítěte je špatné) souvisí s penězi. Katolická církev nechtěla, aby majetek po farářích, mniších atd. dědili jejich legální potomci a proto se nesměli ženit.
Jsem tolerantní agnostik. Věřící, kteří jiným neškodí, mi nevadí, některé mám mezi svými přáteli, vážím si jich a mám je rád. Chápu, že musely vzniknout církevní organizace, aby věřící dle různých náboženstvích zaštiťovaly a organizovaly jejich náboženský život. Ne každý věřící však toto potřebuje. Pokud se v nějaké církvi děje něco špatného, tak by to především měli kritizovat příslušníci této církve. Pak i jiní. V extrémním případě by měl zasáhnout stát. Je třeba dosáhnout nápravy a zpravidla není třeba ani dobré se snažit takovou církev pouze zcela negativně popisovat a snažit se jí znemožnit. Co je špatné, zajde samo. To platí o rostlinách, zvířatech, lidech i organizacích. Například, dle mne Sovětský blog zašel na vlastní organizační neschopnost a především na to, že idea komunismu (jako diktatury proletariátu pod vedením ...) je nesmysl.
