Zasloužený potlesk. A kdo je vlastně postižený?

„Na startovní lajně Olympijských her v Seattlu stálo devět mentálně nebo fyzicky postižených atletů... Běželi v tříčlenných skupinkách. Náhle jeden chlapec upadl a rozbrečel se. Ostatních osm závodníků se k němu vrátilo. Děvče s Downovým syndromem ho objalo ho a zeptalo se: „Už je ti líp?“ Pak všech devět společně prošlo cílovou lajnou. Všichni diváci tenkrát povstali a tleskali. A ten potlesk trval hodně, hodně dlouho...“ (Přišlo mailovou poštou)

zdoj foto Moda.cz

Proč se těmto lidem vlastně říká postižení?

Nedávno jsem se dívala na australský film, kde negramotné děvče, vychované v ústavu a bez prostředků, se přihlásilo na koňské dostihy s jediným cílem - vyhrát je.

Jako vítěz by získala roční stipendium na školu, což pro ni byla existenční otázka. Dlouho a tvrdě se na závody připravovala, tolik chtěla studovat.

Těsně před cílem však spadl z koně její přítel a zranil se. Bez jediného zaváhání zastavila a poskytla mu pomoc. Závod nevyhrála.

Zato si uvědomila, že svého přítele má víc než ráda. Toto poznání pro ni bylo v tu chvíli důležitější než vítězství.

Jaké však bylo její překvapení, když po vyhlášení vítěze dostihu jí byla předána cena za lidskost, spolu s vytouženým ročním stipendiem na škole.

A tak zase dobro zvítězilo a diváci by mohli tleskat ve stoje. Udělala jsem to za ně.

více na www.3lipy.wz.cz

napsáno pro

http://www.moda.cz/ http://www.moda.sk/