Silvestr

„Ani se mi nikam nechce,“ zareagoval můj známý na otázku, kde letos oslaví Silvestra. „Ještě jsem se nevzpamatoval z toho loňského. Představ si, co se mi stalo:

L.Č

Zábava v plném proudu, teplo v sále k zadušení. Zamířil jsem na toaletu. Ve dveřích jsem se srazil se spolužačkou.

„Člověče,“ otřela si čelo, „musela jsem si jít svlíknout kombiné, abych tu vůbec vydržela.“

„Dobrej nápad" konstatoval jsem. „A nevešla by se ti do kabelky ještě moje kravata? Sundal jsem si ji, abych se neudusil a nemám ji kam dát.“

Bez řečí strčila kravatu do kabelky a víc jsme si na ni ani jeden nevzpomněl.

Když se druhý den objevila ve dveřích, vypadala jako by ji převálcovala lokomotiva.

„Ty vole,“ řekla místo pozdravu, „ještě že sis ke mně neschoval slipy! Dovedeš si představit co ten můj vyváděl, když jsem ráno z kabelky vytáhla spolu s kombiné i tvoji kravatu? Neumíš? Tak chvíli počkej a uvidíš. Je mi v patách.“

Vpadl do bytu jako tajfun a pěknou chvíli jsme si připadali jako na gestapu. Nikdo si neumí představit, kolik úsilí nás stálo, než jsme toho Othella přesvědčili, jak to doopravdy bylo.

A tak ať se nikdo nediví, že letos zůstanu raději u televize. U ní můžu tak nanejvýš usnout.. .

Ukázka z připravované knihy "Moje zvěř, já a ti druzí "