Ryba smrdí od hlavy, ale nohy už zapáchají taky

Je fakt všechno špatně? Nebo by pozitivním myšlením šlo vidět věci jinak. Nechci se hádat, ale mne takovéto škarohlídství zlobí. A co vás? Čtěte co doma poslouchám:

Na zdraví všem "neškarohlídům".archiv

"Sledovat současné dění na naší politické scéně, ve společnosti, kultuře, sportu... vyžaduje velmi silné nervy a leckdy i notnou dávku odolnosti, aby člověk mohl ty silné zážitky přežít.

Nechci zabíhat do detailů, neboť každý sám si jistě vybaví konkrétní kauzy zkorumpovaných politiků, policistů, soudců, všelijakých znalců a dalších „mocných“, kterým procházejí rukama peníze, nebo kteří mají potřebné informace, kudy peníze „potečou“ a kde k nim lze lacino, v rámci „zákona“, přijít.

(Mimochodem: neznám zákon, který by v ČR neměl, třeba i krátce poté co vstoupil v platnost, alespoň jednu novelu. Spíše několik, takže se v nich už těžko orientují i právníci. Zákony byly a jsou většinou tak nedokonalé, že díky nim beztrestně prochází kdejaká zlodějina; oživením suché litery zákona jsou kraviny, příčící se zdravému rozumu...).

Dosud lidé nadávají, jak komunisté za dobu své vlády tento stát ožebračili. Obávám se, že o dost peněz stát přišel i díky politice polistopadové garnitury a nepřestávám doufat, že za pár let nám bude v této zemi ještě něco patřit.

Přitom si říkám: ještě že máme tu Evropskou unii, která sice některým lidem není po chuti, ale nějaké to euro nám přece jen nasype, abychom měli z čeho zacpávat díry v rozpočtu.

Když čtu noviny nebo koukám na televizi, šokuje mě poměr „jobovek“ a dobrých, radostných zpráv. Odhaduji, že je to tak 10:1. I to má pochopitelně velkou vypovídací hodnotu.

Je prostě něco shnilého ve státě dánském, říkám spolu s Hamletem a dodávám, že i ve státě českém a ve světě. Inu, globalizujeme se.

Jenže lidé k sobě teď mají blíže ne jako bratři, ale spíše jako nepřátelé, teroristé, přenašeči zrůdných ideologií, infekčních nemocí těla i ducha.

Navzájem se vraždí ve jménu náboženství křesťané, islamisté, hinduisté, protestanti..., teď už také ve válkách o teritoria a světové trhy. Současnou hrozbou světovému míru je konflikt na Blízkém východě. Přitom nejde už jen o Irák, na řadu prý mají přijít i jeho sousedé...

Do celkového marasmu se za každou cenu snaží vtěsnat i naši politikové. Kdekterý si pořídil vedle zákonité manželky milenku (i více) a chlubí se, jaký je frajer.

Nejeden zneužil svého přístupu k tajným informacím, aby se mohl obohatit. Dosti značná část se chová arogantně k novinářům i veřejnosti.

Čert mě může vzít, když v televizi vidím některého takového „činitele“ s máslem na hlavě a slyším ty jeho přezíravé, samolibé, urážlivé odpovědi na dotazy novinářů! Naposledy mě takhle vytočil jeden pan starosta z Prahy, s břichem jako sud, takže reportér se musel mít na pozoru, aby nebyl zavalen a udušen.

Pan starosta totiž neuznal za vhodné se zastavit, aby odpověděl na položené otázky. Takových výjevů jsem už viděl nespočet (se zmíněným představitelem samosprávy už třikrát). Vždycky nevěřícně zírám a říkám si: tohle přece není možné! Tihle lidé, místo aby chodili kanály nebo vycházeli jen za hluboké noční tmy, si takhle neomaleně dovolují?!

Copak není nikoho, kdo by jim šlápl na kuří oko? Asi není. Protože u nás se teď společnost už naštěstí nedělí na dělnickou třídu, družstevní rolnictvo a pracující inteligenci. Výběr se zúžil pouze na VIP osobnosti (majetné celebrity), kterým je dovoleno skoro všechno, a ty ostatní (plebs), kteří nabývají na ceně pouze v období voleb.

Abychom byli spravedliví - máslo na hlavě mají i občané této země. Jejich modlou a zlatým teletem se staly peníze, které jsou rozhodnuti získat za každou cenu, trestnou činnost nevyjímaje.

O vzájemných vztazích mezi lidmi rozhoduje výše a šíře majetku, pro mnohé jsou čest a morálka neznámé, abstraktní pojmy. A protože se říká „jaký pán, takový krám,“ nedivme se, že naší české rybě už nesmrdí jen hlava, ale i nohy.

Nakonec bych rád zdůraznil, že milenky a promiskuitní život žádnému politikovi a ostatním našim „lodivodům“ nezávidím. Ale rozhodně jim to neschvaluji, stejně jako podrazy, neplnění slibů, neumětelství a všechny ty další neblahé jevy, tak běžné v české politice, včetně komunální.

Všichni, kterých se to týká, by si měli uvědomit, že se díky svému počínání stávají nedůvěryhodnými doma i v zahraničí a měli by odejít.

Ale nedělám si iluze, že by to někdo udělal. Jako jediné řešení vidím volby, při nichž by měli voliči přijít k urnám s rozumem v hrsti a zapomenout doma stranickou příslušnost. Druhou možností je defenestrace. K té už v Čechách taky došlo, ale valným přínosem nebyla. Kde pořád taky lidi s potřebnou kvalitou a charakterem brát?"