...protože černou kůži mít je hřích...

Dneska po ránu jsem se přistihla, že si při vaření kávy pobrukuji "Bože můj, soucit měj, pro tu malou Nelly Gray, která zmizela mi navždyv širou dál... bílý pán stanul náhle ve dveřích a potom v okovech mi mojí milou někam odvedli, protože černou kůži mít je hřích..."

kresba Marcela Weissová

U kafe čtu mail od známého.

Vtip: Paní učitelka vítá děti ve  škole a ptá se, co dělaly o prázdninách. Hlásí se Alenka: "Prosím, já jsem si hrála na písku."

"Výborně, Alenko. A když napíšeš na tabuli bez chyby "písek", dostaneš kousek  koláče."

Alenka se soustředí, napíše PÍSEK a za chvilku  si už pochutnává na  velkém slaďoučkém kousku koláče.

Pak se hlásí Pepíček: "Prosím, já jsem si hrál na písku s Alenkou!"

"No to je pěkné, Pepíčku. Teď napiš na tabuli "hra", a když to bude bez chyby,  dostaneš také koláč."

Pepíček na druhý pokus napíše třesoucí se rukou HRA a už cestou do lavice ukusuje z koláče.

"A copak jsi dělal ty, Dežo?", ptá se paní učitelka.

"Prosím, chtěl jsem si hrát s Alenkou a Pepíčkem, ale oni po mně házeli kamení!"

"No to se tedy opravdu zachovali nepěkně! Ale když napíšeš bez chyby "bezprecedentní, do nebe volající rasová diskriminace romské menšiny", dostaneš koláč i ty."

Nesměji se.

Otevírám dalš mail. Od vnuka:

Mravenec pracuje celé dlouhé horke léto; postaví si dům a vytvoří zásoby na zimu. Cikáda si říká: jak je ten mravenec hloupý,  takové pěkné počasí a on se jen dře. Směje se, tancuje a užívá si.  Pak přijde zima, mravenec se schová do tepla domu a pochutnává si na  zásobách, zatímco cikáda  se třese zimou a bez jídla brzy umře.

"Správně!", říkám si. "Kdo nepracuje, ať nejí!" 

Jenže dál je nová verze:

Mravenec pracuje celé dlouhé horké léto; postaví si dům a vytvoří zásoby na zimu. Cikáda si říká, jak je mravenec hloupý,  takové pěkné počasí a mravenec se jen dře. Cikády se smějí, tancují a užívají si.

Pak přijde zima, mravenec se schová do tepla domu a pochutnává si na zásobách. Cikády, třesoucí se zimou, vyhladovělé, zorganizují tiskovou konferenci, na které se táží, kde vzal mravenec právo na to být v teple a dobře živený, zatímco jiní, méně šťastní, umírají zimou a hladem.

Televize uvede vše v přímém přenosu, ukazuje třesoucí se cikády a záběry mravence, jak si v teple útulného domova vychutnává dobroty všeho druhu. Televizní diváci jsou pobouřeni faktem, že v tak  bohaté zemi jsou někteří ponechání utrpení jako chudinky cikády, když si jiní žijí v přepychu. Interpelují vládu, aby zvýšila mravenci daně, musí  přece odvádět spravedlivý díl. 

Na základě výzkumu veřejného mínění vyjde zákon o ekonomické spravedlnosti   a zároveň antidiskriminační zákon se zpětnou platností. Daně jsou zvýšeny, mravenec dostane pokutu za to,  že nezaměstnal cikády a  je mu finančním úřadem zabaven dům, protože nemá  peníze na zaplacení daní ani pokuty. Mravenec emigruje do Lichtenštejnska.

Televize připraví další reportáž, tentokrát o  obtloustlých cikádách, kterým docházejí mravencovy zásoby, přestože  jaro je ještě daleko. Bývalý mravencův dům, nyní sociální ubytovna pro cikády, chátrá za nezájmu cikád i vlády. 

Vládě je vytýkána nedostatečná sociální podpora a je vytvořena speciální  komise s náklady deset milionů. Mezitím některé cikády zemřou na předávkování a tisk ještě více podtrhuje nutnost  starat se o sociální nerovnost a hlavně o cikády.  

Slovník cizích slov: mravenec = normální pracující člověk, cikáda = každý si domyslí. Jestli tuto bajku nepošleš alespoň padesáti známým, tak se celkem nic nestane, akorát cikády tě za chvilku "sežerou".

Nesměji se. Nebrečím. Nenadávám. Ale na mysli mi tane moudrost: "Zlo vítězí, když slušní lidé mlčí." Sakra!