Proč člověk píše

„Kvůli ukončení televizních estrád se hudebník a humorista Ivan Mládek (65) prý dostal do finančních potíží a proto se upsal vydavatelství, že každý měsíc vydá jednu knížku...” AHA

L.Č.

Někdo píše pro peníze, někdo pro radost, někdo pro obojí.

Já se řadím svým psaním do dlouhé řady diletantů, kteří pro radost fušují do řemesla profesionálům.Pochopitelně, že není diletant jako diletant.

Takový Anton Pavlovič Čechov, který se styděl za své povídky, že je psal pod pseudonymem, nebo Jakub Deml, farář z mého rodného Tasova, Jaroslav Hašek s mezinárodně známým Švejkem, či Božena Němcová, proslulá svoji babičkou, se zapsali do srdcí čtenářů hlouběji než leckteří profesionální spisovatelé.

Mimochodem, kdo je to vlastně profesionál? „Literatura nemá, s výjimkou soukromé Akademie Josefa Škvoreckého, vlastní umělecké školství ani výraznou vrstvu spisovatelů z povolání.

Snad jen příbuzné profese redaktorů, novinářů, textařů, scenáristů..., takže je těžké určit, kdo je vlastně profesionál a kdo amatér...“ říká spisovatel Vlastislav Toman.

Dalo by se tedy říci, že ten, kdo se psaním neživí, není profesionál a ten, kdo za psaní dostane honorář, jím je.

Ale ono to v praxi tak není. Můžete stokrát dostat za psaní zaplaceno, opravdového profíka z vás udělají až čtenáři. Na knižních pultech, čí přáním vlastnit vaší knihu.

Kolik času ale musí uběhnout, než lidé vezmou amatéry(i neamatéry) za své, po tom raději nebudeme pátrat.

Ono totiž uživit se psaním (jakýmkoliv uměním), nebyla a ani dnes není žádná legrace.

-http://www.coffeebreaks.cz/

www.coffeebreaks.sk