Příliš pozdě

Peklo začíná dnem, kdy spatříme všechno, čeho jsme mohli dosáhnout, všechny dary, které jsme promarnili, všechno co jsme mohli udělat, ale neudělali. Pro mne spočívá představa pravého pekla ve dvou slovech. Příliš pozdě." Gian - Carlo Menott

L.Č.

Advent, vánoce se blíží a pomalu nastává čas, kdy se budeme ohlížet za odcházejícím rokem. Na misku vah budeme dávat všechna pro a proti v našich minulých skutcích.

Ten den, než jsem odjela na dovolenou, jsem projížděla městem jednosměrnou ulicí. Z chodníku na mne mával známý, který mi chtěl něco říci. Jenže za mnou auta, přede mnou auta, chodců jako máku. Stačila jsem jen z okénka zavolat, že nemůžu zastavit, že za ním přijdu později.

Žádné později nebylo. Když jsem se vrátila z dovolené, mohla jsem už jen navštívit jeho hrob. Nemohla jsem opravdu tenkrát na chvíli zastavit? Vždyť kdyby se mi třeba udělalo za volantem nevolno, musela bych zastavit!.

Zanedlouho jsem zase odložila návštěvu spolupracovníka v Ústavu sociální péče. Zemřel dřív než jsem návštěvu uskutečnila.

A takových „kdyby", které člověka budou mrzet dlouho, by se dalo napočítat více. Kéž by se člověk dokázal poučit a stejné chyby už neopakoval. On se totiž čas nedá vrátit...