Práce jako koníček, aneb nenechte si svůj sen vzít!

„Tajemství úspěchu v životě není dělat co se nám líbí, ale nalézt zalíbení v tom, co děláme,“ řekl Tomas Alva Edison. No nevím, nevím. Ono nalézt zálibu třeba v kydání hnoje či podvojném účetnictví, to musí být veliká zvláštnost. Každopádně je pravdou, že ten, komu se poštěstí mít zaměstnání jako svého koníčka, má obrovské štěstí.

archiv

Taky máte kolem sebe někoho, kdo se pořád mračí, na všechno nadává a všechno kolem něho je špatně? Pokud ano, tak se ho zeptejte, čím chtěl v mládí být. Možná se dozvíte zajímavé věci.

Jedna naše známá měla všechny předpoklady stát se tanečnicí, navíc měla veliké pěvecké nadání. Od malinka se převlékala do maminčiných šatů a tančila jako víla.

Ve tváři se jí odrážela blaženost, v očích nebe i s anděly. Byla krásná a všichni v rodině ji milovali. Ve škole ji kantoři v zálibě podporovali.

Když se však chtěla přihlásit na uměleckou školu, tatínek to nedovolil. „Nejdřív se vyuč kloudnému řemeslu a potom si můžeš skákat a zpívat kde chceš,“ říkával jí. „A švadlena, je pro rodinu přínosem,“ dodával a šel po svém.

Ono totiž tenkrát platilo to, co tatínek řekl. A tak se z nadané dívky stala švadlena. Dobrá švadlena, nešťastná žena.

Je známo, že nešťastní lidé jsou zlí, nemají rádi svoje okolí, žijí s pocitem křivdy a mají mnoho chorob. Od takového postoje není daleko k tragedii.

Ta nešťastnice začala svoje problémy utápět v alkoholu a rodina i známí se od ní odvrátili. Svůj umělecký sen pochovala spolu s hořkými slzami na dně zásuvek šicího stroje a čeká ani neví na co...

více ce na WWW.3lipy.wz.cz

 napsáno pro  www.moda.cz/