Liška na krku a ochránci zvířat

Jak já se s ní tehdy pyšnila! Nádherná liška, vypadala na zimním kabátě jako skvost. A tak jsem přijela na návštěvu kamarádky do Švýcarska...

Moda.cz

Už po cestě se mi zdálo, že z pohledu spolucestujících cítím podivný chlad. Takové zvláštní pohledy. Pravdu jsem se dozvěděla, sotva jsem se s kamarádkou na letišti objala.

„Rychle tu lišku schovej do tašky,“ zašeptala „a dělej, než přijde manžel.“

S pomyšlením na nějakého podivína manžela jsem ji poslechla. Vysvětlení se mi dostalo už v autě.

„Tady jsou skoro všichni lidé ochránci zvířat. A běda tomu, kdo by nosil cokoliv z kožešinových zvířat.“

S povděkem jsem kvitovala svoje rozhodnutí vzít si právě tuhle lišku-bez paciček. To by byl teprve trapas!

Vysvětlujte Švýcarům, že máte známého myslivce a že ta liška v lese řádila jako pominutá a že ji museli odstřelit. Ale hlavně jim nevysvětlíte, že u nás pravé kožešiny doslova frčí.

V mládí jsem měla kožíšek z korejského psa, ledvinový pás z kočky a jednou jsem si málem vybrala i kožich z koček. Naštěstí mě prodavačka včas nabídla králičinu.

Dneska, při pohledu na moje šťastná zvířátka, brečím nad každou týranou kočku nebo psem, nad porážkou prasete, nad chudinkami slepicemi namačkanými v klecích a hluboce se stydím. Ano, přátelé, člověk se mění. A dobré je, když k lepšímu.

napsáno pro

http://www.moda.cz/ http://www.moda.sk/