Kočka a pes

Jen stěží si lze představit větší nepřátele než psa a kočku... „Není to vlastně jen pověra? Trochu ano! Soužití i láskyplné je totiž klidně možné. Důkazem je kocourek Skimp a pětiměsíční Jack Russel - teriérka Lily... neudělají bez sebe ani krok...spí spolu a ráno se probouzejí v objetí,“ říká jejich panička Frances Shelley. „Rivalitu mezi psem a kočkou vytvořili autoři kreslených seriálů a komiksů... AHA.cz

Kamarádi

Naprosto souhlasím s paní Frances. A dovolím si ze zkušenosti podotknout, že soužití těch dvou je důkazem její správné výchovy.

Když byl našemu maltézáčkovi necelý rok, vyjádřil muž přání pořídit mu (rozuměj pejskovi) kamarádku. Netajil se ale tím, že doma měli vždycky kočku a že to bylo fajn. „Budiž,“ řekla jsem si. „Ať ji tedy má (rozuměj muž)“.

Když jsme si ji vezli ze vzdáleného města autem domů, pes, tak jako vždy, se uvelebil na mém klíně. „No počkej,“ řekla jsem psovi. „Půjdeš pěkně a zem a kotě na klín.“ „To tak,“ zavrčel pes a narval se mi zpátky na klín. „To je mé místo!“

A tak se ocitli odvěcí nepřátelé - pes a kočka vedle sebe na mém klíně. Pes vrčel na kotě, které se k němu dralo z košíku. Šoupla jsem vždy kotě zpátky ale nedalo se. Nakonec jsem to vzdala.

„Tak dobře,“ promluvila jsem k nim. „Jeden na jedno koleno, druhý na druhé a dobře mě teď oba poslouchejte!“

„Ježíšmarjá,“ kroutil muž hlavou a významně se na mne podíval. Ignorovala jsem ho.

„Bertíku,“ otočila jsem si psí oči k sobě. „Tohle je malinkatý koťátko, bez maminky, tak ho měj rád. A ty, malinká,“ zachytla jsem to živé stříbro na druhém koleni, „ty buď ráda, že ses dostala do rodiny, kde tě budou mít všichni rádi...“

„Vr, vr, ňaf, ňaf,“ přerušil mě pes. „Žárlím! Tak pozor na mně!“ Majzla jsem ho po zadku.

„A to seš čistokrevnej? Chováš se jako blbec!“ Nepřestávala jsem ale oba hladit. Kotě psovi rejdilo po čumáku a já mlela dál o sounáležitosti tvorů, až z toho pes začal šilhat. Přestal ale vrčet a začal kotě očichávat. Pochválila jsem je oba a pokračovala ve spravedlivém hlazení.

Než jsme dojeli domů, byli kamarádi. Kotě bylo dál drzé, pes pořád žárlivý, ale uvěřil mně, že ten černý skřet je malinký chudáček a začal ho opatrovat.

Vzpomněla jsem si, že když byly moje děti malé, hádaly se i o sirku ležící na zemi. A tak jsem i zvířátkům dávala lásku i potravu současně a vyplatilo se to.

Pes se dodnes mlčky dívá jak mu kočka žere z misky a kočka zase jak z její misky žerou její koťata - sedmikiloví kocouří. Nevěříte? Věřte.       více na   www.3lipy.wz.cz

 www.coffeebreaks.cz

www.coffeebreaks.sk

.