- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
... ale obecne kazde extremni chovani - nadmerna konzumace alkoholu nebo drog, cigaret, kazdodenni blogovani, neadekvatni reakce (agrese, smutek, ...) - to vsechno jsou priznaky psychickych poruch, ktere si malokdo uvedomuje ... a ze vnikaji davno predtim, nez je clovek pocat, o tom uz jsou studie transegeneracni psychologie (Franz Ruppert, Bert Hellinger, John Bolwby) ... to jenom nekteri si mysli, ze je neovlada nevedomi ...
.... takže opačně .... Každý, kdo nenavštíví psychologa či psychiatra, je blázen. ....
Autorka tam má logickou chybu. Správně asi mělo být, Ne každý, kdo navštíví psychologa či psychiatra, je blázen. To znamená, že někteří můžou třeba bl. být, ale nejsou tím všichni. Tj. že jít k těmto expertům automaticky se nerovná tomu být blázen.
Ona říká, že každý, kdo tyto navštíví, tak blázen není. Neboli, je-li nějaký psychopat či vraždící schizofrenik v péči psychiatra, tak ani on dle autorky není blázen. Protože navštívil psychiatra či psychologa, nemůže být blázen (dle tvrzení).
Toto zcestné tvrzení, zcela mimo realitu, ovšem neznamená nic o ostatních. Neznamená, že kdo psychologa či psychiatra nenavštíví, tak blázen je ani neznamená, že tito lidé blázni nejsou. Pouze ti, co navštíví, tak zaručeně blázni nejsou, ostatní - tam k tomu tvrzení nic neříká.
Předsudky, co se týče psychologie, nedej bože psychiatrie, jsou tak silné, že mi běhá mráz po zádech z toho počtu lidí, kterým je právě proti srsti řešit své problémy u odborníka, ačkoliv by měli. Mám jednu takovou kamarádku, trpí už léta depresemi a o psychologovi nechce ani slyšet - radši bude trpět, než "nejsem blázen, abych lítala po doktorech s hlavou"
Myslela jste to asi dobře, ale nějak vám dělá problém udržet myšlenku. Napsala jste totiž v závěru, že deprese je nemoc, resp. že k psychiatrovi či psychologovi chodí člověk nemocný. A toho byste se měla držet. Že pokud je psychiatr lékař, pak je na stejné úrovni jako chirurg, který vám vyjme slepé střevo, nebo diabetolog, který vás dlouhodobě sleduje. Prostě pokud je problém v mysli člověka, pak jej je dobré řešit stejně akutně a s odborníkem, jako když je problém na fyzické rovině. Tím pádem odpadá možnost posměchu za to, že je někdo v péči psychologa či psychiatra. Stejně jako se nesmějeme druhým, pokud je potkáme s nohou v sádře.
Kéž byste měl pravdu! Zlomená noha je vidět, deprese většinou ne...
Šlo o paní, ekonomickou inženýrku ve věku mírně přes 40 let v IT firmě. Tehdy jsem kolegovi sdělil, že tam jednou skončíme všichni. Dnešní doba znamená obrovský tlak na psychiku, v práci nebývá nejhorší množství práce, ale různé psychické tlaky. A někteří to prostě nevydrží.
Dalším případem jsou USA, kde je dávno moderní mít svého psychiatra. Přišla mi lepší dřívější doba, kdy lidi chodili za svým farářem a psychiatr a blázinec byl opravdu pro ty šílence, ne pro většinu populace. Ti psychiatři a psychologové mají jednu obrovskou nevýhodu. Farář lidem tehdy uložil odříkat deset otčenášů, kdežto dnes ti moderní experti umí každému vysvětlit, že vlastně není normální. Ano, to je možná pravda. Jenže pak není normálních většina lidí, u zbytku jsou psychické problémy jen v menší míře.
Pokud nebude řádná osvěta, budou psychické nemoci považovány za slabost.