Kafe bez kafe

"Nedáme si kafe?", houknu do poschodí. "Dobrý nápad, panenko," ozve se od počítače. "A vypijeme si ho pod javorem." Je horký letní den, naše zahrádka, stulená pod obrovitý javor,připomíná oázu v poušti. Bábovka voní na stole, pes i kočky jako na povel se sesedají kolem nás a mlsně pošilhávají po stole.

Libuše Čiháková

"...krásnej rybářskej prut jsem si koupil..."
"...a víš, že jsem psovi chytla blechu..."
"...a cement bude zase dražší.."
"...a sousedka je zase těhotná..."

Hlavou mi zrovna letí, jak je život báječný když si dva rozumějí, jak se dá i všední chvilka proměnit ve svátek, když mě upoutá mužův strnulý pohled, upřený do šálku.

"Pro kristapána, tys mě tam snad zapomněla dát kafe...!"
Nevěřícně civím do hrníčku s čirou vodou a udivenou mužskou tvář. Nakonec vyprsknu smíchy.
"Ještě ti to je snad nakonec k smíchu!"

"To, že jsem ti do hrnku zapomněla dát kafe až tak k smíchu fakt není. Ale že jsi na to přišel, až když jsi tu teplou vodu skoro vypil," ... to už musím mít nohy překřížené.
"Když ono to s tou sladkou bábovka docela ušlo," zasměje se muž taky. "Až tohle budu někomu vyprávět..."

"To ale ještě nic není," utírám si uslzené oči." Ale Halina Pawlowská dneska v rádiu vyprávěla, že si zapomněla dát do hrníčku nejen kafe, ale zapomněla i na hrneček, takže si horkou vodu nalila do bot..."
A tak nás zastihla návštěva. Se slzami smíchu jim vyprávíme, jací jsme to roztržití pitomci a nezapomeneme přitom zlomyslně prozradit, že Pawlowská je na tom ještě hůř. Ukázka z knížky Páchám dobro"

Více na www.3lipy.wz.cz