K ranní kávě: Naši andělé strážní

Když se u mé dcery objevila vážná nemoc a operace byla na spadnutí, zavolali jsme známou léčitelku. Podle ní měla dcera strážného anděla silného jako bodygárda, takže jaké strachy - operace dopadne dobře.

pro Moda.cz kresba Marcela Weissová

A když už byla u nás, vzala si na paškál i zbytek rodiny.

Nejlepšího anděla měl můj muž. Prý usměvavého pohodáře (nechápu, kde ho ten rapl vzal). Proto asi po všech životních kotrmelcích , úrazech a operacích, pořád ještě běhá po svých.

Já a zeťák jsme měli anděly svázané pouty (negativními emocemi, i strach tam patří), tudíž nám prý ti naši strážničkové nemohli pomáhat, ani kdyby chtěli.

Nakonec se pustila léčitelka do mně. Začala mne očišťovat, aby měl opět můj anděl volné ruce k ochraně. Rukama objížděla moje tělo a nečistotu ze mně pálila nad plameny svíčky.

Paniku ve mně vyvolal pohled na její ruce. Vypadaly jak namočené v kolomaži a černota z nich doslova kapala.

Dodnes, na rozdíl od zetě, který tvrdil, že tu na černotu na rukách měla ta podvodnice od čoudící svíčky, věřím, že jsem vážně byla tak hrozně „zasviněná”.

Nevěřít? Tak si zkuste, aniž byste se spálili, si od hořící svíčky začernit ruce.

více na www.3lipy.wz.cz Páchám dobro : http://cihakova.ic.cz/stazeni.htm

napsáno pro: //www.moda.cz/Kategorie/Ranni_kava/