K nedělní kávě: Růžový olej

Nedávno jsem doma našla dřevěnou vypalovanou dózičku, ve které jsem si před mnoha lety přivezla z Bulharska růžový olej. Bylo to v době, kdy u nás byly oblíbené voňavky, tak zvané  Živé květy...

archiv

Proto když jsem na dovolené ucítila vůni růží, neodolala jsem.Růžový olej nebyl už tehdy nijak levný, jenže stačila malá kapička, abyste si celý den připadaly jak v růžovém sadě.

K této vůní se mi neodmyslitelně pojí zážitek se smaženými rybičkami. Tehdy v Sozopolu náš puberťácký syn neudržel chuť na tuto pochoutku na uzdě a tak než jsme za ním stačili doběhnout od stánku ke stolku, měl polovinu svých rybiček v sobě. A to komplet. S hlavou i ocásky.

Ani po našem bědování, že rybičky se celé přece nejedí, klidně dojedl zbytek.

V paměti na tuto událost mi před očima zůstala rybí hlavička v synových ústech a v ní oči, které jako by  žalovaly.

Proti gustu žádný dišputát. Opatrujte se. L. Č.

"Bulharsko je po Turecku druhým největším producentem růžového oleje na světě... za rok se vyrobí zhruba dvě tuny tohoto voňavého koncentrátu, který se vyváží do Evropy, Spojených států či Asie. Růžové údolí za poslední léta vzkvétá, protože ve světě roste zájem o produkty, které obsahují růžový olej..." iHNed.cz

více na

www.3lipy.wz.cz

http://cihakova.ic.cz/stazeni.htm

napsáno pro

//www.moda.cz/Kategorie/Ranni_kava/