Jezevčík-bojový pes

Spousta lidí se bojí hlavně velkých psů, dobrmanů nebo rotvajlerů. Jenže daleko zákeřnější bývají překvapivě ti nejmenší psi. Agresivitu malých psů nyní potvrdila rozsáhlá studie amerických vědců. Na špici těch největších rváčů se umístil poněkud překvapivě chovateli psů oblíbený jezevčík..."  Z denního tisku

Že jezevčík je pěkný neřád, to můžu potvrdit. Vždycky jsem měla o svého maltézáčka strach, když se chtěl kamarádit s velkými psy. Jenže kromě sousedova vlčáka, který se pět let nechal potupně hnát našim pidižvíkem od baráku a jen jednou za tu dobu s ním třísknul o schod, se k němu všichni velcí psi chovali gentlemansky. Jak by ne, k takovému praseti pod pazourek!

Až jednou. Při návštěvě zmámého, který nám zapomněl říct, že jeho jezevčice je mordýř, se z obou psů vmžiku stalo klubko řvoucích chlupů. Díky duchapřítomnosti muže, který včas zareagoval a snad i bohatému ochlupení našeho psa, se ho podařilo zachránit.

Od té doby když vidím jezevčíka, beru psa do náruče a pouštím ho až v bezpečí. Jenže při minulé procházce chatovou oblastí, kde zdánlivě nebylo ani živáčka, jsem pustila rozradostnělého psa z vodítka a bylo zase zle.

Jezevčice Věra, jak na ni majitelé volali, se do maltézáčka se vší vervou pustila. Takže s čistým svědomím můžu potvrdit, že oblíbený jezevčík je rváč  na slovo vzatý. Má však, proti velkým psům, jednu výhodu. Je malý.

Pes který štěká, nekouše. Opatrujte se. L. Č.

napsáno pro 

//www.moda.cz/Kategorie/Ranni_kava/