Jedna duše mnoho těl, aneb krátkozrakost zdravotnictví

Od nepaměti člověk pátrá po tom, co je na druhé straně našeho nebytí. Od nepaměti se člověk ptá, proč se někdo rodí krásný, šťastný, bohatý, jiný jako mrzák, slepec, homosexuál, zločinec. Někdo se se svým osudem umí vyrovnat - "pánbůh dal pánbůh vzal", jiný prožívá se svými problémy a nemocemi peklo na zemi.

archiv

Někdy ani lékaři se svou klasickou medicinou nedokáží takovému člověku pomoci - a tak se tonoucí i stébla chytá. A světe div se, stéblo vede na cestu k uzdravení.

Že se regrese (návrat do minulých životů) užívá jako léčebná metoda i u nás je mnohým známo( u nás začala s touto metodou doktorka M.Foučková ).

Poprvé však Brian L. Weiss, vědec, který vystudoval psychiatrii na Yalově a Kolumbijské universitě, ve své knize „Jedna duše mnoho těl“, vydané nakladatelstvím Metafora, čtenářům přibližuje léčebnou metodu regrese, spojenou s progresí (návštěva daleké budoucnosti).

Na mnoha případech pacientů nás doktor Weiss vede, krůček po krůčku, spolu s pacientem, do minulých životů, kde dotyčného nechává procítit jeho chování v určitých situacích, k určitým osobám, se kterými má v současném životě problémy.

Pacient dochází k pochopení svých mezilidských vztahů i k příčině svého onemocnění.

Pokud nepochopí a nechce změnit svoje chování a přístup k zavedeným praktikám, vede ho terapeut do blízké i daleké budoucnosti. Na křižovatku dvou cest, kde na jedné čeká dotyčného zklamání, bolest, zoufalství a utrpení z nemocí, na druhé klid a mír, spokojené mezilidské vtahy, šťastný život.

Pochopitelně, že si každý vybere tu druhou variantu. Uvědomí si, že svým chováním v minulosti si vytvořil dnešní život, a že budoucnost si tvoří v přítomnosti.

Chápe, proč se mu děje dnes právě toto, proč má problémy s tím či jiným člověkem a v odhalené budoucnosti uvidí, kam by došel, kdyby svoje chování nezměnil - svoji zlobu, slovní útoky, křik, nenávist, sobeckost, strach, lakotu...

Pochopí, že pokud mu někdo v tomto životě ubližuje, byl to právě on, kdo v minulosti ubližoval jemu.

Uvědomnění, odpuštění, neoplácení stejného stejným jsou první kroky k našemu duchovnímu (a duševnímu) vývoji.

A tak ať už této léčebné metodě lidé uvěří či neuvěří, ať si myslí, že si svoje prožitky jen namlouvají, nebo že to jsou jen jejich tajná přání, důležitý je výsledek.

Narovnané mezilidské vztahy, uzdravení s plnohodnotnými prožitky již dnes, v tomto pozemském bytí.

Škoda jen, že tyto léčebné praktiky nehradí pojišťovna. Někteří pacienti by totiž, pri hlubších problémech, museli prodat barák, aby měli na uhrazení léčebných poplatků. Na druhé straně by ale ubylo nemocných s psychickými problémy, kterých je u nás více než půl milionu.

Ze statistik plyne, že je velká pravděpodobnost, že v každé rodině je jeden člověk, jehož v budoucnu potká psychická choroba... Napsáno pro Webmagazin Rozhledna