Je náboženství jenom prostředek k dosažení světských účelů?

Kdo by neznal břitký jazyk K. H. Borovského? Kdo by neznal jeho Tyrolské elegie? Kdo by neznal ostře řezanou tvář s knírkem , která kdysi visela na stěnách vlasteneckých rodin hned vedle prezidenta? Kdo neví o trnové koruně, kterou mu na rakev položila Božena Němcová?

foto Geoogle

Už jako dítě jsem obdivovala Havlíčkovu novinářskou odvahu, se kterou dokázal jako mečem sekat na všechny strany. Jeho psaní bylo nadčasové.

„Nechoď, Vašku, s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme“.

Byl a dodnes je považován za bezvěrce útočícího na církev a jezuity. Přitom celým svým srdcem ctil mistra Jana Husa , v jehož duchu volal po náboženské svobodě.

„Ctím a podporuji všechno dobré, nenávidím a pronásleduji všechno darebné... to je moje víra!“, říkal. A také „Nade mnou nebe pověry, pode mnou moře zvyků a já mezi nimi na slabé loďce zdravého rozumu,“ vzkazoval králi a papeži. „Svatá je víra upřímná každého člověka... toho ale nesmějí zneužívat lidé, kteří upřímných, ale sprostých a pověrčivých náboženských citů u svých spolutvorů pro svůj světský zisk vykořistit usilují, kterým je náboženství jenom prostředek k dosažení světských účelů na základě pověry lidské...“

V jeho duchu dodávám: „Buď si tygrem nebo lvem, jenom nebuď psem“.

I když na druhou stranu - být psem, třeba v naší rodině, není zas tak špatné... více www.3lipy.wz.cz

napsáno pro

http://www.moda.cz/ http://www.moda.sk/