Jak si Pepa užil

Dozvídám se z rádia, že někde hledali tak dlouho jednoho šachistu, až ho nakonec našli, jak si pěkně žije s jednou dámou v bordelu. To mi připomnělo jednu vánoční rekreaci v horách, kde nám společnost u stolu dělal starší pár.

L.Č.

Paní jsme znali. Vdova tak kolem pětašedesáti, její nový přítel Pepa o něco starší. Mladí by jim mohli závidět, jak se k sobě měli.

Pepa nevěděl co přinést, co odnést, legrácky sypal na všechna strany, vdova jen kvetla. Svěřila se nám jak je ten její Pepa šikovný, co všechno umí opravit, co uvařit, kam všude ji bere na dovolené. No prostě má s ním ráj na zemi.

No vidíte. A potom, že stáří je jen samá nemoc a problémy. Chce to jen se nebát a užít si ten kousek života, co každému ještě zbývá.

Pomalu jsme na rekreaci s nimi zapomněli, nebýt televizního přenosu z taneční soutěže seniorů. Náš pár z rekreace se vlnil na parketě, paní jako vždy rozevlátá, Pepa se otáčel jak mladík. Nestačili jsme koukat.

Jak jsme se později dozvěděli, nestačilo nás koukat víc. V brilantním tanečníkovi totiž jistá paní poznala svého manžela, který jí před časem zmizel. A tak si pro milého Pepu urychleně přijela.

Za hysterického kvílení paní vdovy a chechtání nepřejících sousedů hnala svého proutníka se slovy „počkej doma“ svinským krokem až na nádraží.“ Prostě, jak se říká, „doma je doma“. Moda.cz