Jak jsme všichni koukali

Je dokázáno, že někteří lidé jsou schopni nepříjemné zážitky vytěsnit z mysli, jako by se nikdy nestaly. Pro okolí se tato skutečnost může jevit jako bohapustá lež, ale to bychom jim křivdili...

L.Č.

Když k nám přijela moje sestra na návštěvu, nenechala jsem jí ani svléknout kabát a hned jsem spustila:

„Přivezla jsi mi ten ten náhradní díl k odšťavňovači?"

Udiveně se na mně podívala. „Jaký díl?"

„No přece ten, který jsi zničila, kdyžs tam narvala vyschlou mrkev."

Chvíli na mne nepřítomně koukala a potom řekla: „V životě jsem ho neměla v ruce."

Teď zase koukám já. Slíbila přece, když ho rozbila, že sežene jiný! Snad si ze mne dělá legraci!

„Tak neblbni," řeknu smířlivě „a dej mi ho. Vždyť na něj čekám jako na boží smilování." Jenže ona kouká dál. Tedy přesněji řečeno, teď už koukáme dvě. Nejspíš obě čekáme že se ta druhá rozesměje a nakonec řekne „Aprííííl!"

„Co tu jen tak koukáte a nejdete dál?", zeptá se muž , kterého zarazilo podezřelé ticho na chodbě.

„No já tu čekám až mi dá náhradní díl k odšťavňovači a ona zase dělá, že neví o co jde."

„Jo ták," usměje se muž. „Velké štěstí, že tenkrát neshořel celý robot. To bylo čoudu v celým baráku," pomáhá přitom sestře z kabátu.

„Vy si snad ze mně děláte oba srandu," práskne setra taškou o zem. „Žádný odšťavňovač jsem v ruce ani neměla."

Vidím, že začíná přituhovat. „Pojďte, dáme si kafe," vezmu sestru kolem krku. ." A bodla by k ní ta tvoje buchta. Upečeš nám ji?" „To víš že jo," oddychne si ona, že nedorozumění je zažehnáno. Otevře mrazák a zeptá se. „Kam jste dali ten namletý mák do buchet?"

Neobrací se ale na mně, protože ví, že já od té doby co moji vánočku nesežraly ani krysy u popelnice, nepeču . Obrací se na muže, který kuchyni vládne.

„Jaký mák?", zeptá se on. „No přece ten, co jsem si minule namlela do zásoby. Je pryč." Teď začne koukat pro změnu muž. Po chvíli řekne:

„Žádný mák jsem ani v ruce neměl."

Chce se mi říci „a co ty buchty s mákem minulý týden?" Ale mlčím. Nechám je koukat a sama se jdu podívat do odborné literatury, proč úplně normální lidé občas jen a jen koukají... Vyšlo na Moda.cz

více na http://www.3lipy.wz.cz/

Ukázka z připravované knihy Moje zvěř, já a ti druzí