Houby platné

Stále přibývají nové generace rodičů, které trápí představa, že by právě jejich dítě mohlo být závislé na drogách. I když se o nich často mluví a píše, neboť toto téma už dávno není tabu, v rodičovské roli bývá nakonec všechno vnímáno jinak. Proto často zaznívá otázka, jak by poznali, že dítě "něco" bere...“

archiv

Když má díte od malička pusu od ucha k uchu, tak jako měla naše dcera, houby byste poznali, jestli něco bere.

S dnešními zkušenostmi ohledně návykových átek bych si tenkrát mohla myslet, že nějaké to svinstvo bere. Jenže alkohol a cigarety se daly lehce poznat a nic jiného tenkrát rozšířené nebylo. Přesto jsem si na dospívající dceru, když se vracela z nějaké té zábavy, občas počíhala.

Nic. Pokaždé stejný obrázek. V puse žvýkačku, pusu od ucha k ucha, čilá jak rybička. Až jednou.

To jsem si vzpomněla, jak moje maminka, když u mně pátrala po podobné nectnosti, mi jednou po příchodu z biografu přičichla k ruce. Ještě jsem se vznášela v prostředí filmové smetánky, dámy v luxusních róbách kouřily dlouhé cigarety, hovořily duchaplně a vypadaly přenádherně.

Dvě maminčiny facky mne bleskově vrátily do tvrdé reality. Ale houby platné. Kouřit jsem přestala až když se mi měl narodit první vnouček.

Když jsem si tenkrát ruku dcery po jejím návratu z večírku očichala, situace se opakovala. Dvě facky, a taky houby platné. Možná, že až bude mět být babičkou, tak s tím taky praští.

Když však začal dorůstat její synek, pásly jsme po něm obě. Jenže jeho dech voněl žvýkačkou, ruce mýdlem, takže dlouho byl pro nás čistý jako andílek. Až jednou.

Všimla jsem si, že pokaždé, když u nás byl na návštěvě, jsem nacházela rozšroubované propisovací tužky. Proč jsem si k nim čichla, nevím. Páchly kouřem a sloužily mu jako špička na cigaretu. Moda.cz

více na www.3lipy.wz.cz