„Dement jak vyšitej. A ani nemusí být starý.

Kuriózní „krádež“ auta nedávno vyšetřovali policisté. V neděli ráno jim místní obyvatel přišel oznámit, že během předchozího večera odjel neznámý zloděj jeho autem. Až později si motorista (77 let) vzpomněl, že auto svěřil svému kamarádovi, protože sám byl opilý a nechtěl sednout za volant.

pro Moda.cz kresba Marcela Weissová

Tak to lze pochopit. Ono stáří samo o sobě dost poznamenává paměť, a když se tomu přidá alkohol, tak máme dementa jak vyšitého. Jenže takovéhle příhody se zdaleka nestávají jen starým, nebo opilým lidem.

Jeden můj známý, stále ještě v plné síle, zalarmoval policisty, protože mu „nějaký hajzl ukradl z garáže auto!“ Neukradl. Sám ho nechal večer u známého a po cestě domů si pochvaloval příjemnou procházku.

Bratranec zase, když jel ráno autobusem do práce, prohodil ke svému spolupracovníkovi na vedlejším sedadle: „to bílé auto támhle u pošty fakt vypadá jako moje“. Bylo jeho! Zapomněl ho tam předešlý den, když si šel vyzvednout k paní vedoucí tašku, kterou tam nechal pár dní před tím...

Já se zase omylem ráda dobývám do cizích aut, kamarádka občas místo svého auta umyje před domem cizí. Sedmdesátiletá cvičenka si v tělocvičně nechtěně vyměnila kabát s dorostenkou a týden v něm chodila, přičemž jí vůbec nebylo divné, že v kapse nosí dámské vložky.

Zlobit se, nebo se zapřísahat, že si „fakt, ale fakt už budeme dávat na svou zapomnětlivost pozor, je zbytečné.

Stáří nás totiž většinou dostihne dřív než stačíme svoje předsevzetí splnit. více na www.3lipy.wz.cz

napsáno pro

http://www.moda.cz/ http://www.moda.sk/